Kontrola povodí
NKÚ: Morava a Ohře prodávaly vodu pod cenou
30.03.2015 12:46 Aktualizováno 30.03. 17:37
Regulovaná cena za odběr povrchové vody u státních podniků Povodí Ohře a Povodí Moravy nepokrývala skutečné náklady. Rozdíl dosáhl v letech 2011 až 2013 u obou podniků přes 234 milionů korun. Povodí ztrátu pokrývala zejména tržbami za výrobu elektrické energie, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Roli sehrálo i to, že zemědělci jsou při vláhovém deficitu od plateb za odběr povrchové vody osvobozeni.
Zjištěné rozdíly představovaly u Povodí Moravy ztrátu 40,5 milionu korun a u Povodí Ohře téměř 194 milionů korun za tři roky. NKÚ proto doporučuje zvážit úpravu cenových předpisů, aby cena za odběr povrchové vody odpovídala skutečně vynaloženým nákladům.
"Připravujeme v této věci vyjádření. Musíme se podrobně seznámit s tím, co NKÚ prezentoval veřejnosti, pak budeme na to reagovat," řekl ředitel Povodí Ohře Jiří Nedoma. "Do úterý budeme zároveň svému nadřízenému, kterým je ministerstvo zemědělství, připravovat vyjádření k závěrečné zprávě NKÚ," doplnil Nedoma. Podle něj byl protokol ke kontrolní zprávě NKÚ pozitivní. U nedostatků okolo financí bylo podle ředitele uvedeno, že jsou pod hranicí významnosti.
NKÚ rovněž doporučuje zvážit úpravu vodního zákona a zákona o vnitrozemské plavbě tak, aby zpoplatněním užívání vodní cesty Baťův kanál byly vytvořeny zdroje pro financování její správy a údržby. Státní podnik Povodí Moravy totiž v roce 2011 čerpal peníze na provoz a údržbu od krajů, v letech 2012 a 2013 však žádné příspěvky neobdržel a tratil na tom celkem 15,3 milionu korun.
Kontroloři také zjistili, že Povodí Moravy nepostupovalo hospodárně, když zadávalo externím firmám jednoduché administrativní úkony spojené s veřejnými zakázkami, ačkoli tyto služby měli zajišťovat jeho zaměstnanci. Firmy si za tyto služby účtovaly i tři tisíce korun za hodinu. Šlo například o vyřizování korespondence s uchazeči či shrnutí výsledků zadávacího řízení.
Povodí Moravy rovněž u zakázky na odstranění usazenin z vodní nádrže v Plumlově neoprávněně použilo státní dotaci. Pokud by podnik vhodně nastavil kritéria hodnocení nabídek, mohla být akce minimálně o 12,8 milionu korun levnější.
Hospodaření obou podniků povodí bylo sice kladné, ale výnos z jejich činnosti byl podle NKÚ nízký. Ke kladnému výsledku rozhodující měrou přispěly dotace od ministerstva zemědělství, které je jejich zřizovatelem. Ministerstvo neplnilo své povinnosti například tím, že zakládací listiny neobsahovaly některé zákonem požadované údaje. V případě určeného majetku ministerstvo po transformaci a následném převodu majetku do jednotlivých státních podniků neprovedlo v zakládacích listinách změnu hodnoty majetku, přestože se výrazně zvýšila. Ministerstvo navíc od roku 2008 nevypracovalo strategickou koncepci pro malé vodní elektrárny, což brání rozvoji státních podniků v této oblasti.
Podle MZe vychází kontrolní zjištění NKÚ týkající se hodnoty majetku z rozdílného výkladu zákona o státním podniku. Ten prý požaduje určit a ocenit majetek, s nímž má podnik právo hospodařit ke dni založení podniku. "Dle výkladu MZe je tedy třeba ocenit majetek ke dni založení a není třeba majetek znovu oceňovat při každé změně zakládací listiny," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Zakládací listiny podniků Povodí se podle něj mění několikrát do roka. Oceňování majetku při každé změně zakládací listiny by tak způsobovalo značné praktické problémy a vysoké náklady, argumentuje mluvčí.
"Tvrzení, že ministerstvo zemědělství nevypracovalo ´strategickou koncepci pro malé vodní elektrárny´, a tím brání rozvoji státního podniku Povodí je naprosto nesmyslné," řekl Jordán. Povodí podle něj mohla a mohou realizaci elektráren zahájit kdykoliv. Měly a mají dokonce několik rezervovaných lokalit, které si pro výstavbu malých vodních elektráren vybraly.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.