Od srpna se zvýší minimální mzda na 8500 korun

Minimální mzda se od srpna zvýší na 8500 korun. Novinářům to po jednání vlády řekl ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Přilepšit by si mohlo až 120 tisíc pracovníků. Lidé s minimální mzdou dnes berou 8000 korun, naposledy se nejnižší příjmy upravovaly v roce 2007.

Podle Koníčka je zvýšení potřebné. Někteří nezaměstnaní totiž pobírají dávky, které jsou vyšší než minimální mzda. Nová výše nejnižší mzdy podle ministra zajistí alespoň základní životní úroveň pracovníků, kteří ji pobírají.

Politici opakovaně Rusnokovu vládu, která vznikla z popudu prezidenta Miloše Zemana a proti vůli politických stran, upozorňovali, že by neměla činit zásadní rozhodnutí. Někdejší premiér Petr Nečas (ODS) za zásadní v minulosti označil právě i zvýšení minimální mzdy.

Návrh na zvýšení minimální mzdy připravila ještě bývalá ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Na tripartitě s úpravou souhlasili odboráři i zaměstnavatelé. Podpořil ji také prezident Zeman. Nový ministr práce Koníček s návrhem Müllerové souhlasí, jinou částku navrhovat nechce.

Ministerstvo práce v podkladech pro vládu připomíná, že průměrná mzda se od roku 2007 do loňska zvedla skoro o 20 procent. Podíl minimální mzdy k ní ale klesl z 38,2 procenta na 31,9 procenta. U čistého výdělku je to propad ze 41,8 procenta na 36,8 procenta. Od srpna by tak mohli lidé s minimální mzdou na výplatní pásce najít něco přes třetinu toho, co na ní má průměrný zaměstnanec.

Rozhodnutí vlády kritizuje poslankyně ODS Lenka Kohoutová. Podle ní zvýšení nejnižší mzdy zastaví vytváření pracovních míst, zvedne propouštění a práci na černo. "Lidé, kteří pracují za minimální mzdu patří k těm, kteří velmi těžce hledají pracovní uplatnění na trhu práce. Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," uvedla v zaslaném prohlášení Kohoutová.

Bývalý ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že se zvyšováním minimální mzdy nikdy z principiálních důvodů nesouhlasil. "Pokládám to za špatný krok i teď. Na druhou stranu: Z makroekonomického hlediska to má marginální dopady. Týká se to necelého procenta ekonomicky aktivních lidí," podotkl politik. Krok vlády podle něj může způsobit problémy malým a středním firmám v problémových odvětvích, třeba v sociálních službách. "Rozpočtové dopady jsou minimální a správci kapitol je zvládnou sami bez problémů," podotkl bývalý ministr financí.

Rozhodnutí kabinetu naopak ocenili sociální demokraté. "My ten krok samozřejmě vítáme, protože sociální demokracie dlouhodobě navrhovala zvýšit minimální mzdu. V žádné jiné zemi v Evropě nestagnovala minimální mzda v období sedmi let, v tom jsme unikátní," řekl ČTK stínový ministr práce a sociálních věcí za ČSSD Roman Sklenák.

Podle jeho představ by minimální mzda měla růst i nadále, tak aby se její poměr vůči průměrné mzdě dotáhl na zhruba 41 procent, které jsou běžné v zemích Evropské unie. Ročně by tak v příštích letech minimální mzda mohla růst o 500 korun, uvedl Sklenák. Ekonomika by si to podle něj mohla dovolit.