Kolem 1500 odborářů z celé republiky zaplnilo ve středu před polednem halu pražské Areny Sparta, aby se tu připravili na vyjednávání o zvýšení mezd pro příští rok. Svolala je Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle jejích předáků výdělky v Česku rostou pomalu a čeští zaměstnanci by své německé či rakouské kolegy při dosavadním tempu dohnali až v příštím století. Doporučují vyjednávat v podnicích o přidání o pět procent.
Hospodářská komora, zastřešující zhruba 13 tisíc podniků a podnikatelů, se ohradila proti názoru, že podnikatelská sféra nezvyšuje mzdy a že podnikatelé vyvádějí zisky do zahraničí. Zvyšování mezd potvrdila i srpnová anketa mezi jejími členy, podle níž 52 procent podniků od začátku letošního roku zvýšilo mzdy, 22 procent je zvýšilo o tři až pět procent a další růst podniky plánují. Růst mezd ale podle ní nesmí být odtržen od ekonomické reality.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou mzdy v Česku nízké kvůli menší produktivitě a nízkoprofilovým pozicím. Nutné je investovat do inovací a technologií, přibude tak lépe placených míst a ubude hůř ohodnocených postů. Rafaj uvedl, že firmy výdělky zvyšují, ale podle svých možností.
Podle odborářů ekonomika roste a firmy mají zisky, odrazit by se to mělo výrazněji i ve výdělcích. "Po pětadvaceti letech jsme v žádném případě nedosáhli tam, kde jsme si v roce 1989 mysleli, že bychom mohli být. Říkali jsme si tehdy, že za pět let bychom se mohli dostat na úroveň Rakouska. Ti pesimističtější mluvili o osmi letech. Podle dnešních údajů bychom se na úroveň Rakouska a Německa dostali za sto patnáct let," řekl předseda ČMKOS Josef Středula.
Jmenoval deset důvodů, proč by odměny měly růst výrazněji. Přidávání podle předáka mnohdy brzdí zaměstnavatelé, kteří jsou tak "zdrojem neklidu". Odmítl, že by čeští pracovníci měli menší produktivitu. Podotkl, že pokud firmy zajistí moderní vybavení, je produktivita srovnatelná s vyspělými státy. Zmínil, že zatímco v době dělení společného státu byly mzdy na Slovensku nižší než v Česku, nyní je to naopak. Pokud by teď ČR přijala euro, bylo by to pro české pracovníky "nedůstojné", dodal Středula.
"Jsme připraveni uspořádat protesty, demonstrace a také stávky. Nechceme ale tyto nástroje použít a vyzýváme ke slušnosti při kolektivním vyjednávání," řekl šéf odborové konfederace.
Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové jsou hodinové mzdy na 29 procentech hodinových mezd v Rakousku a na 28 procentech hodinových výdělků v Německu. "Jsme tady, abychom společně řekli: Konec levné práce v České republice! Pro naše požadavky máme oprávněné důvody a nezpochybnitelné argumenty," řekla Sokolová. Na informace o srovnání českých výdělků se zahraničními reagovali odboráři pískotem.
Podle vedení svazu průmyslu situaci v Česku "skokové přidávání skladníkům" nezlepší. "Cesta k lepším platům vede přes lepší práci. K tomu firmy potřebují investice do technologií a inovací a zaměstnanci zase motivaci. Umělé, přemrštěné zvyšování mezd zničí obojí," sdělil Rafaj. Podle něj by bezhlavé zvyšování výdělků průmysl, který po krizi chytá dech, znovu srazilo.
Podle svazu Česko v produktivitě zaostává. Když se na odpracovanou hodinu zvedla o procento, není možné přidávat o pět procent, uvedlo vedení svazu. Svaz uvedl, že firmy zvedají mzdy podle svých možností. Na určitých pozicích některé podniky přidají i víc než pět procent, jiné by ale i malý růst mezd položil.
Odborářské setkání začalo zhruba desetiminutovým promítáním. Na velkoplošné 
obrazovce se za zvuků hromové hudby objevilo vysvětlení, co je kolektivní vyjednávání. Text se střídal se záběry továrních provozů, těžkých strojů, krajiny a zpomalených sekvencí s pracujícími lidmi.
ČMKOS sdružuje 29 odborových svazů s 5600 organizacemi, zastřešuje kolem 300 tisíc odborářů. Mzdu loni v Česku pobíralo 2,86 milionu osob. V průměru dosahovala 27 046 korun, medián činil 22 399 korun. Podle statistiků loni rostl průměrný výdělek v podnikatelské sféře o 2,2 procenta, v nepodnikatelské o 2,5 procenta. V roce 2013 si lidé v soukromém sektoru pohoršili proti předchozímu roku o 0,4 procenta, ve veřejném si průměrně o procento přilepšili.
Platy ve veřejném sektoru by se měly od listopadu zvednout o tři procenta. K tomu by se měl zvýšit o 1,5 až 1,75 procenta fond kulturních a sociálních potřeb, z něhož se poskytují stravenky a další benefity.
