Za krizi, ve které se potácí česká ekonomika, může současná vláda. Její opatření na snížení schodku veřejných rozpočtů vedou k tomu, že klesá poptávka. "Česká republika se tak loni na rozdíl od svých sousedů ocitla v hospodářském poklesu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Česká ekonomika se už rok a půl propadá. Co je důvodem?
Je to naprosto zřetelně důsledkem politiky současné vlády. Státní rozpočet na rok 2012 byl koncipován jako restriktivní. Byl v něm zakomponován pokles deficitu o 37 miliard oproti roku 2011. V březnu došlo k další restrikci o 24 miliard, v polovině roku pak ministr Kalousek naordinoval další škrty ve výši 23 miliard. Celkově došlo ke snížení národohospodářské poptávky o 84 miliard. Česká republika se tak loni na rozdíl od svých sousedů ocitla v hospodářském poklesu. K tomu se přidružilo i zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty a růst cen. V průběhu jednoho roku se tak podařilo snížit konečnou spotřebu domácností o 3,5 procenta.
Ministr průmyslu Martin Kuba ale konstatoval, že za pokles ekonomiky může i situace v exportních zemích.
To ano. Ještě loni jsme měli vysoký vývoz redukující pokles, na který zadělávala domácí ekonomická politika vlády. Někdy na podzim se to ovšem změnilo a situace České republiky ve vztahu k zahraničí se začala výrazným způsobem zhoršovat. Vnější poptávka už nemůže redukovat opatření současné vlády a výsledek je takový, jaký je. Proto vstupujeme do další etapy krize. I kdyby se nyní pokles zmírnil, nesmíme zapomínat, že to bude pouze v porovnání s loňským rokem, který byl dost drastický. Takže my očekáváme další propad ekonomiky.
Jaký bude dopad na domácnosti?
Samozřejmě drtivý. Odrazí se to na nárůstu nezaměstnanosti, ve stagnaci reálných mezd a příjmů a - upřímně řečeno - i vývoji veřejných financí. Bude to horší než v letech 2008 a 2009. Podniky ani lidé už totiž nemají žádné použitelné rezervy, nemají z čeho čerpat, jsou na dně.
Jak navrhujete situaci řešit?
Několika způsoby. Je potřeba posílit příjmovou stranu rozpočtu, a to například povinným zavedením kontrolních pokladen, omezením hotovostních plateb či znovuzavedením minimální daně pro podnikatele a živnostníky. Druhou věcí je stabilizovat výdajovou stranu rozpočtu. A to zastavením reforem současné vládní koalice, které ji destabilizují. Chválabohu se nám podařilo v podstatě negovat nesmyslnou důchodovou reformu, to je velký úspěch odborů. Aktuálně nejdůležitějším úkolem je okamžitě zastavit práce na přípravě takzvaného jednotného inkasního místa. Tento projekt ohrožuje výběr daní a pojistných plateb. Může tak dojít k výpadku ve výši desítek miliard korun. Na výdajové straně veřejných rozpočtů je také potřeba udělat audity a zredukovat výdaje, na které jsou napojeny různé lobbistické skupiny. Důležitá jsou ale i prorůstová opatření, například podpora investic.
Jenže kde byste na ně chtěli vzít peníze?
My se například na rozdíl od vlády domníváme, že je v současnosti potřeba zvýšit schodek veřejných financí na 115 až 120 miliard. Ovšem s tím, že těch 15 až 20 miliard se využije právě na tato prorůstová opatření. Další snižování deficitu by mělo nastat až ve chvíli, kdy ta opatření zaberou.
