Dynastie Baťů měla pro Česko(slovensko) podobný význam jako rodina Fordů pro USA. I když ve středu uplyne už sto let od narození Tomáše Bati mladšího, tuzemští byznysmeni z myšlenek nejznámějšího ševce žijí dodnes.
Když plzeňská rodačka Jindra Jabůrková poprvé spatřila Zlín, ohromením vydechla: "Amerika! Tohle je Amerika!" A už ve městě zůstala. Baťovo průmyslové impérium fascinovalo nejen ji, o Zlín se za Baťů zajímal celý svět. Zůstal z té dávné slávy alespoň odlesk?
Záleží, jak má kdo nastavené zrcadlo. Letos osmaosmdesátiletá Jindra Jabůrková se dívá hlavně do vzpomínek. "Šíleně se mi tu líbilo, já to tady viděla jako velkoměsto někde z Ameriky." Psal se rok 1940 a z Baťovy fabriky se k nebi vzpínal nedávno dokončený nejvyšší mrakodrap v zemi. Sedmnáctipatrová stavba se stala dokonce druhou nejvyšší budovou v Evropě. "Byla sice válka, ve Zlíně vypadali všichni spokojeně. Tady to byl stát ve státě," přemítá Jabůrková a se zalíbením pohlíží k "jednadvacítce", jak se mrakodrapu přezdívá.
* Jak vzpomínají na dřívější Zlín pamětníci?
* Kteří podnikatelé se i dnes řídí Baťovým odkazem?
* Kolik párů bot firma prodávala v dobách největší slávy?
* Jak to bylo ohledně sporů se strýcem Janem Antonínem Baťou, který firmu řídil po smrti Tomáše Bati staršího?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 15. září 2014.
