Odstavení Temelína by prý postihlo ČEZ i hospodářství

Případné dlouhodobé zastavení výroby elektřiny v jaderné elektrárně Temelín by podle analytiků postihlo elektrárenskou společnost ČEZ i celé tuzemské hospodářství. Nutnost získávat chybějící elektřinu v zahraničí by postupně vedla k jejímu zdražování. Nastal by také tlak na prolomení těžebních limitů uhlí. Pravděpodobnost zastavení Temelína, ať již z politických nebo bezpečnostních důvodů, ale je podle odborníků velmi malá.

Temelínská elektrárna se na roční výrobě elektřiny v celé republice podílí 15 procenty. Podle analytika firmy Cyrrus Jana Procházky je Temelín jeden z pilířů energetické soustavy ČR a jeho případné odstavení by vedlo k tomu, že Česko by se postupně muselo stát dovozcem energie. Poněvadž se ale předpokládá, že v Evropě bude postupem času elektřiny málo, přispěla by ČR k mnohem většímu nedostatku energie v mezinárodnímu měřítku a tedy k růstu její ceny na komoditních burzách.

Dlouhodobá a úplná neschopnost Temelína vyrábět elektřinu by znamenala pro energetiku zvýšení tlaku na prolomení těžebních limitů uhlí, hlavního paliva pro tuzemské elektrárny, přidal se Dan Karpíšek z HVB Banky.

Možnost, že by především rakouští odpůrci atomu dosáhli zastavení Temelína, nebo by Temelín nemohl dlouhý čas vyrábět proud kvůli poruchám, nicméně nevypadá reálně. "Pravděpodobnost, že by jakákoliv česká vláda zastavila Temelín, je mizivá," řekl zmocněnec vlády pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Temelín vyrobí ročně kolem 12,5 terawatthodiny elektřiny. Hrubá výroba elektřiny v tuzemsku loni činila přes 84 terawatthodin, část se ale vyvezla. Spotřeba v Česku ovšem roste a ve střední a zejména jihovýchodní Evropě je elektřina nedostatkovým zbožím. Samotný ČEZ letos plánuje zvýšit výrobu o 3,1 procenta na rekordních 63,9 terawatthodiny. "Řeč by se tedy měla v Česku vést spíše o tom, jaké stavět nové zdroje," dodal Bartuška.

Nynější krátkodobé výpadky Temelína sice ČEZ připravují o stovky milionů korun ročně, jak řekl v tomto týdnu ředitel divize výroba ČEZ Jiří Borovec, ale v celém hospodářství se takřka neprojevují. "Vliv krátkodobých výpadků na ekonomiku i energetiku je nepodstatný. První blok Temelína je mimo provoz od konce ledna, což nijak nebránilo průmyslu ani stavebnictví v rychlé expanzi," poukázal Karpíšek.

České hospodářství by zřejmě zvládlo i delší omezení výroby, poněvadž zatím stále existují záložní varianty jako je omezení vývozu energie nebo prodloužení životnosti některých uhelných elektráren. "Takže odstávky v českých podnicích by zatím nebyly na pořadu dne," uzavřel Procházka.

Foto: Jan Schejbal