Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nemůže podle předsedy Martina Peciny řešit některé kritizované praktiky obchodních řetězců vůči dodavatelům bez změny zákona na ochranu hospodářské soutěže. Při dosavadních podnětech totiž naráží na to, že jednotlivé řetězce nemají na trhu dominantní postavení.
Novelu, která má regulovat chování řetězců vůči dodavatelům, předložili nedávno ve sněmovně poslanci ČSSD. Potravinářská komora však v normě chce prosadit některé změny, zaznělo na pondělním setkání potravinářů a Peciny s novináři.
"My vidíme, že některé ty praktiky nejsou v pořádku," uvedl šéf ÚOHS. Zmínil se zejména o vymáhání různých poplatků na zařazení výrobků do prodeje či na propagaci. Někteří obchodníci pak mění podmínky, třeba cenové, ve svůj prospěch. Podle něj jsou tři možnosti, jak změnit legislativu, aby ÚOHS mohl tyto věci řešit.
Buď by mu byla svěřena do kompetence i nekalá soutěž, kterou se zatím zabývají soudy. To prý ale není příliš schůdné. Nebo se do zákona přidá nová skutková podstata - zneužívání ekonomické závislosti. Třetí variantou je změnit definici dominantního soutěžitele tak, aby do ní řetězce ve vztahu k dodavatelům spadaly.
Potravinářské komoře se líbí maďarská úprava, podle níž je za dominantního ve vztahu k dodavateli považován každý řetězec od stanoveného obratu. Řetězce navíc musejí ze zákona vypracovat etický kodex, kde musejí uvést všechny praktiky vůči dodávajícím, a tento kodex pak schvaluje antimonopolní úřad. Prioritou je nyní podle ředitele PK Miroslava Koberny upravit domácí legislativu tak, aby ÚOHS mohl praktiky obchodníků postihovat, nejlépe na základě podobné úpravy jako v Maďarsku, a to i na základě podnětů profesních organizací.
Návrh předložený poslanci ČSSD má zamezit zneužívání ekonomické závislosti. Tu definuje například jako požadování poplatku za přijetí zboží do prodeje nebo neodůvodněné vymáhání změn v uzavřených smlouvách. Dalším případem může být požadování dodatečných bezplatných služeb nebo situace, kdy odběratel u zboží podléhajícího rychlé zkáze, třeba potravin, chce platit za zboží až za déle než 15 dní.
Takovýto návrh již jednou sněmovna přijala loni v květnu, když přehlasovala senátní veto. Normu však tehdy vetoval i prezident a vzhledem k volbám už ho sněmovna nestihla přehlasovat. Podle Peciny byla tehdy výsledná podoba novely kvůli pozměňovacím návrhům některých poslanců nekvalitní a prakticky nepoužitelná.
Pokud jde o regulaci chování řetězců vůči dodavatelům, mění se podle Koberny situace i na úrovni EU. Evropská komise si například nechala zpracovat analýzu účinnosti přijaté směrnice zaměřené na pozdní platby za dodávky. Zpracovaný dokument navrhuje 20 nových opatření, jak daný problém řešit - například uzákonit povinnou 30denní splatnost v obchodním sektoru. Právě dlouhé doby splatnosti ze strany některých řetězců jsou jedním z problémů, na nějž si potravináři stěžují.
Foto: Karel Šanda
