Nezájem o prodej
Počet veřejných dražeb v Česku loni klesl o 12 procent

Počet dražeb v Česku loni meziročně klesl o 11,6 procenta na 1749, od roku 2000 byl tak nejnižší. Objem odhadních cen draženého majetku vzrostl o 0,8 procenta na 5,53 miliardy Kč. V porovnání s rekordním rokem 2002 se počet snížil zhruba o tři pětiny, objem klesl o dvě třetiny. Vyplývá to z údajů Komory dražebníků České republiky.

"Když se v roce 2000 začaly pod taktovkou ministerstva pro místní rozvoj konat veřejné dražby, všichni byli naplněni optimismem. Konečně zde bude nástroj transparentního zpeněžení nesplácených hypoték i majetků dlužníků z konkurzů. Rok 2018 ukázal, že vše je jinak. Konal se historicky nejmenší počet dražeb," uvedl ve zprávě na stránkách komory její předseda představenstva Jiří Bureš.

Hlavním důvodem nezájmu o prodej majetku dražbami je podle něj nedůvěra v jejich transparentnost. "Pletichy na dražbách jsou veřejným tajemstvím. Ani zavedení elektronických dražeb v roce 2013 nic nepřineslo. Přestože náklady na provedení kamenné dražby jsou daleko vyšší, některé banky je stále preferují. Vytvářejí tak ideální prostor pletichářům, kteří by v elektronických dražbách neuspěli," doplnil Bureš.

Podíl elektronických dražeb vůči celkovému počtu dražeb byl v roce jejich zavedení sedm procent. Od té doby rostl až do roku 2017, kdy dosáhl 56 procent. Loni však klesl na 48 procent.

Podle Bureše nepřispívá k důvěře v dražby ani legislativa. "V únoru 2017 legislativní rada vlády odmítla novelu zákona o veřejných dražbách, kterou ministerstvo pro místní rozvoj připravovalo více než dva roky. Bohužel, v naší společnosti není ani politický zájem, aby majetek dlužníků byl zpeněžován transparentním způsobem," dodal Bureš.