Zhruba 1,02 milionu obyvatel Česka žilo loni pod hranicí příjmové chudoby. Bylo to stejně jako v předchozím roce 9,7 procenta Čechů a Češek. Minulý rok ale ubylo lidí, kteří měli materiální nedostatek a nemohli si dovolit čtyři a víc z devíti položek, mezi nimiž jsou mimořádný desetitisícový výdaj, týdenní dovolená či pravidelná úhrada nájmu a splátek. Výsledky na tiskové konferenci představila Michaela Brázdilová z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
U sociálního vyloučení a chudoby experti sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. Bez dostatečného příjmu, v nedostatku a bez místa bylo loni v Česku celkem kolem 159.000 lidí. Za poslední rok ale ubylo těch, které ohrožovala aspoň jedna z trojice sledovaných skutečností. Bylo jich 13,3 procenta, tedy v přepočtu asi 1,4 milionu Čechů a Češek. "Tento souhrnný indikátor poklesl o 0,7 procentního bodu," upřesnila Brázdilová.
Loňský podíl těch, jimž hrozí sociální vyloučení, byl v posledním desetiletí nejnižší. Nejvíc lidí bylo v ohrožení v roce 2007, a to 15,8 procenta.
Česko patří k zemím s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. V EU hrozí průměrně téměř 24 procentům obyvatel. V ČR je nejhorší situace v Moravskoslezském kraji a na severozápadě země, kde chudoba a vyloučení ohrožují víc než pětinu lidí. Nejlepší je naopak stav ve středních Čechách a v Praze, kde je v ohrožení desetina lidí.
Člověk se ocitne v příjmové chudobě, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Loni pro jednotlivce částka činila 10.691 korun. Byla tak o 471 korun vyšší než v roce 2015. U dvojice dospělých dosahovala hranice příjmové chudoby 16.036 korun, předloni 15.330 korun. Jeden rodič s dítětem do 13 let měl 13.898 korun, předloni 13.286 korun. Pro oba rodiče se dvěma dětmi do 13 let se loni částka zvedla z 21.461 korun na 22.450 korun.
Loni přibylo domácností, které s příjmy vycházejí snadno. Bylo jich 11 procent, o rok dřív 9,5 procenta. Vyšší je i podíl těch, které mají jen menší obtíže. Naopak ubylo těch, které s penězi vyjdou jen obtížně.
Podíl lidí, jimž hrozil materiální nedostatek, byl loni nejnižší za posledních deset let. Nejméně čtyři z devíti položek, jako je týdenní dovolená, neočekávaný výdaj 9900 korun, auto, úhrady splátek a pravidelných plateb, pračka, telefon, televize, vytápění a maso obden, si nemohlo dovolit 4,8 procenta obyvatel. Je to kolem půl milionu osob. O rok dřív podíl dosahoval 5,6 procenta, v roce 2014 pak 6,7 procenta. Nejvyšší byl v roce 2007, kdy materiální nouze hrozila 7,4 procentům lidí.
Loni skoro třetina ohrožených nezvládla náhlý výdaj a 29 procent nemohlo jet na týdenní dovolenou. Za posledních pět let se situace výrazně zlepšila. V roce 2012 neočekávané výdaje nedokázalo zvládnout 42 procent osob a týdenní dovolená byla nedosažitelná pro téměř 44 procent lidí.
Podíl lidí s nízkou pracovní intenzitou dosahoval loni 6,7 procenta. Podle ČSÚ se dlouhodobě pohybuje mezi šesti až sedmi procenty.
