Opatření na snížení deficitu státního rozpočtu, které pro nadcházející roky navrhlo ministerstvo financí (MF) a schválili ekonomičtí ministři, mohou zhoršit ekonomickou situaci státu.
Opatření na snížení deficitu státního rozpočtu, které pro nadcházející roky navrhlo ministerstvo financí (MF) a schválili ekonomičtí ministři, mohou zhoršit ekonomickou situaci státu. Klesnou investice, vzrostou ceny a hrozí nárůst chudoby, vyplývá z analýzy, kterou vypracovala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
Odbory navrhují stabilizaci deficitu rozpočtu zhruba na 120 miliardách korun. Pro letošek je přitom schválen schodek 105 miliard korun a v dalších letech má klesat. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) mimo jiné na poradě ekonomických ministrů navrhl zmrazení důchodů, zavedení jednotné sazby daně z přidané hodnoty na 19 nebo 20 procentech s možnou výjimkou u knih a léků a zvýšení daně z příjmu fyzických osob z 15 na 16 procent.
Zrušen by měl být i zaměstnanecký paušál. MF rovněž navrhuje snížení výdajových paušálů pro živnostníky na hodnoty platné do roku 2004. Podle odborů by se tato opatření negativně dotkla velké části obyvatel Česka. V roce 2014 podle nich spotřebitelské ceny vlivem zamýšleného sjednocení DPH na 20 procentech a kvůli zvýšení spotřebních daní vzrostou minimálně o deset procent.
Důchody, které nemají být v letech 2013 a 2014 valorizovány, budou reálně nižší minimálně o 12 procent, tvrdí odbory. Na penzistech se podle analýzy podepíše i navrhované zrušení doplatku na bydlení a zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví. Návrh si vyžádá propuštění zhruba 24 tisíc pracovníků veřejného sektoru, z toho 17 tisíc učitelů a 3 500 policistů.
Stát podle odborů oslabí i svou kontroolní pravomoc, protože se chystá propouštět v hygienických stanicích a České obchodní inspekci. To je vzhledem k současným problémům s kvalitou potravin nebezpečné. Zvýšení DPH spolu se spuštěním nového pilíře penzijního systému podle odborů poškodí i veřejný sektor, což prý povede ke zvýšení výdajů ve zdravotnictví, školství, dopravě i kultuře.
Organizace, jež jsou dotovány ze státního rozpočtu, totiž také odvádějí DPH. "Dojde k rozvrácení rozpočtové sféry," varoval ekonomický expert odborů Martin Fassmann. Na deficitu státního rozpočtu se podle odborů negativně podepíše i zavedení spořicího pilíře v rámci penzijního systému. Lidé si do příštího roku budou moci převádět část pojistného ze státního pilíře do soukromých penzijních společností.
Státní rozpočet tak podle odborů může přijít o 20 až 30 miliard korun. "Je tam utajený schodek a ministr financí by se měl modlit, aby se do toho pilíře vůbec nikdo nepřihlašoval," řekl Fassmann. V oblasti ekonomiky pak podle odborů mohou opatření, která se soustředí pouze na snížení rozpočtového schodku, vést ke snížení investic, které se již dnes projevuje ve stavebnictví.
Ekonomický růst se tím zastaví, což se zpětně negativně odrazí na státním rozpočtu. Jeho schodek tak podle propočtu odborů v roce 2014 nebude slibovaných 70 mliliard korun, ale 110 miliard korun, tvrdí odbory. Vláda by podle odborové analýzy měla stabilizovat rozpočtový schodek na úrovni zhruba 120 miliard korun. Podobnou cestou podle nich postupují i ekonomiky vyspělých států, například USA.
Odbory dále navrhují, aby se vláda mimo jiné více zaměřila na výběr daní. Například na DPH podle nich státu uniká zhruba deset až 15 miliard korun ročně. Navrhují proto zavedení účinné registrace tržeb. Ke zvážení podle odborů je i zavedení majetkových daní, například dědické u nejbližších příbuzných. Ta je obvyklá v okolních zemích. "Dále by bylo účelné, aby byla pro plátce DPH zrušena možnost nakupovat osobní vozy bez DPH," píše se v analýze. Jednak to podle nich nemá smysl, jednak je to zneužíváno pro nákup aut pro soukromé potřeby.
Celkový únik DPH jen na tomto prodeji podle nich je kolem pěti až šesti miliard korun ročně. Opatřením s mimořádným dopadem by podle ČMKOS bylo také zvýšení daně z příjmů právnických osob o jeden procentní bod s podstatnou redukcí výjimek, které snižují základ daně z příjmů. To by mohlo státnímu rozpočtu přinést dalších 15 miliard korun.
