Tuzemští sadaři letos počítají s nejhorší sklizní ovoce za poslední půlstoletí. Kvůli mrazům a suchu bude úroda až o třetinu nižší než loni. Lidé si v obchodech nejspíše připlatí za česká jablka, švestky nebo hrušky. Některé plodiny z dovozu naopak zlevní.
Nejdříve tuhá zima, pak nečekané mrazy na jaře a nakonec sucho. Pro sadaře vražedná kombinace, která jim letos způsobí škody za více než půl miliardy. Podle předběžných odhadů se sklidí jen asi sto tisíc tun ovoce, což je o 50 tisíc tun horší výsledek než v minulém roce. Podobně žalostná situace byla naposledy v roce 2011, ten se mohl "pochlubit" nejhorší úrodou za posledních padesát let.
S výrazným ekonomickým propadem počítá i Petr Klička, pěstitel ovoce a provozovatel palírny z Osíku na Svitavsku. "Letos je to hodně špatné, děláme několik plodin a dobře nevyšla ani jediná. Zatím jsme nezačali ani s výrobou pálenek, protože ovoce prostě není a nikdo nám ho sem nevozí," řekl časopisu TÝDEN Klička. Ohroženy jsou u nás všechny běžně pěstované druhy ovoce. "Nejhůře na tom jsou sady bez závlahy, kterých jsou v Česku skoro dvě třetiny," dodává Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto chce přesvědčit vládu, aby pro ovocnáře uvolnila 200 milionů korun jako kompenzaci za škody způsobené mrazy (loni dostali náhradu ve výši 133 milionů). Pěstitelé však musejí prokázat, že skutečně utrpěli ekonomickou újmu. Letos mohou o peníze žádat nově i ty podniky, které kvůli mrazům přišly o více než 30 procent obvyklých tržeb. Doposud to bylo možné až od poloviny. "Pokud jde o škody způsobené kroupami, měl by se každý pojistit. I na to přispíváme," řekl TÝDNU Jurečka.
"Dotace poskytujeme také na vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích nebo vinicích, více už pro pěstitele udělat nemůžeme," dodal ministr.
Pro všechny zemědělce Jurečka plánuje vyplatit kompenzace 1,2 miliardy korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pátek v Olomouci uvedl, že by nebyl proti.
Mrazy, sucho, kroupy, špačci
V tuzemsku se z ovocných odrůd každoročně vypěstuje nejvíce jablek. Jejich hlavní sezona sice teprve přijde, už nyní se ale počítá se sklizní na úrovni zhruba 98 tisíc tun - oproti loňsku to znamená pokles o 22 procent (proti pětiletému průměru jde dokonce o čtvrtinový propad). Co se týče hrušek, těch se podle odhadů letos urodí necelých 5800 tun, tedy o 13 procent méně (viz Sklizeň ovoce v českých sadech).
Výrazné poklesy ovocnáři čekají i u třešní, višní a švestek. Úroda třešní by měla meziročně klesnout o 55 procent na 1229 tun, u višní o 41 procent na 3047 tun a u švestek o 39 procent na 3878 tun. Největší fiasko letos zaznamenají meruňky a broskve - jejich úroda oproti pětiletým průměrům klesla téměř o tři čtvrtiny.
Ministerstvo zemědělství posoudí situaci přesněji v září. "S ohledem na vývoj počasí od posledního odhadu, kdy proběhlo několik vln krupobití a do toho zejména jižní Moravu zasáhlo sucho, může být sklizeň ještě nižší, než se odhadovalo," říká předseda ovocnářů Ludvík.
Vedle přírodních živlů letos více než jiné roky řádili špačci. Jarní mrazy, které na mnoha místech republiky zničily podstatnou část úrody třešní, totiž donutily ptactvo ke změně strategie. Z nouze se ptáci zaměřili i na ovoce, které dříve nechávali bez povšimnutí. Jídelníček si rozšířili hlavně o jahody, rybíz či angrešt. Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele České společnosti ornitologické, jsou také ochotnější riskovat a vydat se pro potravu i do oblastí, v nichž jim hrozí větší nebezpečí.
Podzim rozhodne
Jak se "pěstitelské drama" promítne do cen v obchodech? Analytici odhadují, že za ovoce zaplatíme o něco více než loni. "Na situaci má vliv rovněž skutečnost, že podobné problémy zaznamenaly Slovensko a Polsko a částečně také Maďarsko," říká Mojmír Severin, poradce pro sektor zemědělství a ekoenergií Moneta Money Bank.
Vyšší ceny v obchodech jsme kvůli počasí mohli zaznamenat u třešní, višní a červeného rybízu. Rozhodující pro ekonomiku ovocnářství ale budou ceny za jablka, jejichž sezona ještě nezačala. Srpnová a zářijová úroda jablek i švestek bude klíčová i pro výrobce pálenek.
Hlavně větší palírny mají dostatečné zásoby destilátů z loňska, takže výraznější cenové výkyvy nehrozí. "S vybranými dodavateli máme uzavřené dlouhodobé kontrakty, díky nimž držíme stálé ceny. Neplánujeme tedy žádné dramatické zdražování našich produktů," říká Zuzana Behová za Palírnu U Zeleného stromu. Nepřízeň přírodních podmínek by se podle ní projevila jen v případě, že by pokračovala několik let po sobě. "Raději bychom však vyrobili méně, ale kvalitní pálenky, než abychom nakoupili podřadnější ovoce či destiláty," doplňuje.
Pokud jde o další výrobky z ovoce, jako jsou kompoty a marmelády, jejich ceny ovlivní nejen marže prodejců, ale i výrobců. Zjednodušeně řečeno - bude to záležet hlavně na politice obchodních řetězců.
U většiny druhů ovoce si však zatím prodejci výpadky domácí produkce rychle doplnili od pěstitelů z jiných zemí, zejména z Nizozemska. Například meruňky, broskve a bílé hrozny tedy oproti loňsku na pultech supermarketů dokonce zlevnily (viz Průměrné ceny ovoce v českých obchodech).
Jednotlivé plodiny jsou lacinější vždy v období, kdy je jejich sezona. Běžná cena za kilogram hroznů byla v červenci okolo 70 korun. Nyní jsou v několika řetězcích v akci za polovinu této částky. "Nejlevněji je však pořídíte i za pětadvacet korun. Tato cena se již několik let po sobě v srpnu nemění. Nejvýhodněji koupíte bílé hrozny v průběhu září, kdy jejich cena klesá až na 21 korun za kilogram," říká Petr Miklík, marketingový manažer společnosti Kupi.cz, která sleduje cenovou hladinu potravin v obchodech.
Broskve jsou letos také o několik korun levnější. V uplynulém měsíci jste mohli kilo pořídit za průměrných 37 korun, aktuálně je možné je sehnat i za 18 korun. "To je srovnatelná cena jako loni v srpnu. Tento měsíc je nejvhodnějším obdobím na zakoupení, v září a také v říjnu cena bude už jen stoupat," podotýká Miklík.
Meruňky jsou v akcích supermarketů pravidelně od května do července. I jejich cena každý rok klesá. Letos je bylo možné zakoupit i za 28 korun, tedy o čtvrtinu výhodněji než v loňském roce.
Víno nezdraží
Co ale mnohé Čechy bude zajímat nejvíce, je produkce hroznů v souvislosti s výrobou vína. Nejdříve zasáhly vinice jarní mrazy a zkázu na většině vinic dokonalo horko a sucho. I když v červenci a první polovině srpna zapršelo, šlo obvykle o intenzivní srážky, které nadělaly spíše škodu.
V tuzemsku se proto úroda vína očekává až o čtvrtinu nižší. "Ztráta na sklizni bude zhruba půl miliardy korun a jedna a půl miliardy na neprodaném víně," uvedl Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky. Nynější sucho podle něho pravděpodobně sníží i výnos z hlediska váhy hroznů. Aktuálně trpí zejména mladé vinice. Nové letošní výsadby, které nejsou zavlažovány, budou mít poměrně velké ztráty, v hodnotě 30 až 60 procent.
Že by kvůli tomu podražil lahodný mok z hroznů, se však nepředpokládá. "Do cen vína tento propad nebudeme moci promítat, protože na trhu je velká konkurence. Když moravská vína zdraží, lidé budou kupovat ta z dovozu," řekl TÝDNU Vladislav Moravčík, majitel rodinného vinařství v moravských Horních Věstonicích.
Na druhou stranu, mírně mohou zdražit i zahraniční vína. Potíže s úrodou hlásí celá Evropa. Například nejrozsáhlejší vinařská oblast Francie v okolí Bordeaux očekává rekordně nízkou produkci kvůli mrazům a krupobití. Vína odtud prý bude až o polovinu méně. Neúrodu hlásí také Alsasko a další severněji položené francouzské regiony.
Itálii, která je největším světovým producentem vína, zase nejvíce postihla úmorná sucha. Podražit by mohla ale jen v řádu jednotek procent, protože část pěstitelů dokázala výpadek nahradit hrozny z jiných oblastí. Podle dovozců zahraničních vín mají na poptávku po víně, a tedy i jeho cenu, značný vliv módní trendy. V současnosti u nás například klesá zájem o vína ze Španělska a Jižní Ameriky, která byla na vrcholu přibližně před deseti lety.
Obilí a zelenina
Špatný rok letos mají i zemědělci zaměření na obiloviny. Jejich sklizeň bude o 13,2 procenta nižší než loni (celkem sklidí 6,709 milionu tun obilí). Podle nejnovějších odhadů statistiků klesne i úroda řepky, a to o necelých 12 procent na 1,2 milionu tun.
Katastrofální tato sezona bude i pro pěstitele máku - odhady hovoří o 23 tisících tun, což je o pětinu horší výsledek než minulý rok. "Problémem byla vlna vysokých teplot a absence srážek v hlavní fázi vegetačního období, tedy zhruba v květnu až červnu - například obilí v klasu zasychalo. Úroda kvůli tomu nedosahuje potřebných kvalitativních parametrů, jako je obsah dusíkatých látek nebo hektolitrová hmotnost," vysvětluje Jiří Felčárek, analytik Agrární komory ČR.
Kýžené deště sice nakonec přišly, bohužel tak trochu s křížkem po funuse. Spíše než pomoc znamenaly pro žně komplikace a ohrozily sklizeň plísněmi. "Některé podniky byly co do ztrát fatálně zasaženy, což ohrožuje nejen aktuální ekonomiku dotčeného podniku, ale následkem bude i nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata," dodal Felčárek. Podle něho jsou zde ovšem velké regionální rozdíly - i v rámci jednoho katastru někde mluví o lepším průměru a hned za kopcem o katastrofě. Nejhůře jsou na tom farmáři na Třebíčsku, Rakovnicku, jižní Moravě, ale i v části Královéhradeckého či Jihočeského kraje. Kroupy nejvíce řádily na Jičínsku, kde měla listy prostřílené jako řešeto hlavně cukrovka.
Pokud jde o koncové ceny obilí a zeleniny, bude stejně jako u ovoce záležet na dalších faktorech. Podniky nemohou prodávat výrazně dráž, než jaké jsou aktuální výkupní ceny v Evropě. Vzhledem k tomu, že u řepky a obilí jsou aktuálně hodně nízko, dá se spíše čekat, že účet za rozmarné počasí zaplatí zemědělci.
Zvýšená státní podpora hlavně menší pěstitele podle jejich slov nevytrhne. "Máme sice klasické dotace, ale žádat o kompenzaci se při naší velikosti nevyplatí. Je to příliš náročné a sám bych to asi nezvládl," říká sadař Klička.
