Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil na 3,1 procenta z červnového zvýšení o 3,5 procenta. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 procenta kvůli nižším cenám potravin a nealkoholických nápojů. Potraviny však oproti loňsku zdražily o sedm procent. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
Inflaci v Česku brzdí slabá spotřebitelská poptávka, která limituje prostor pro zvyšování cen, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. "Ekonomika je v recesi, která je tentokrát mělčí, ale o to delší. Lidé výrazně omezují svoji spotřebu, a tak inflační tlaky slábnou. Přesto například za potraviny nyní lidé musí platit o sedm procent více než loni," dodal. Kromě vyšších cen potravin a surovin zůstávají podle něj letos inflačním faktorem také daně.
"Zpomalení cenového růstu způsobily zejména ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje," uvedl ČSÚ. Meziroční růst cen zeleniny zmírnil na 7,3 procenta, z toho ceny brambor byly vyšší pouze o 0,2 procenta po červnovém zvýšení o 15,5 procenta a růst cen plodové zeleniny zpomalil na 26,3 procenta z 88,8 procenta v červnu. "V oddíle doprava ovlivnily zpomalení cenového růstu ceny pohonných hmot, které byly vyšší o 3,1
procenta, kdežto v červnu o 4,2 procenta," doplnil ČSÚ.
Na snižování meziročního cenového růstu působily také nižší ceny oděvů a obuvi, když ceny oděvů klesly o 3,9 procenta a bot o 0,9 procenta. Nižší byly i ceny některých potřeb pro domácnost a pro dům a zahradu. Pokles spotřebitelských cen ovlivnily i nižší ceny audiovizuálních a fotografických zařízení. O 7,5 procenta klesly i ceny mobilních telefonů.
K meziročnímu růstu celkové hladiny spotřebitelských cen v červenci naopak nadále působily ceny v oddíle bydlení, voda, energie, paliva a také ceny některých druhů potravin. V bydlení byly vyšší ceny zemního plynu o 14 procent, elektřiny o 4,2 procenta, vodného o 12 procent a stočného o 10,5 procenta a tepla a teplé vody o 8,6 procenta. Čisté nájemné vzrostlo o 5,2 procenta, z toho regulované o 11,6 procenta a tržní o 2,4 procenta.
"Ceny zboží úhrnem vzrostly o 3,2 procenta a ceny služeb o tři procenta. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl meziročně 103,3 procenta," uvedli statistici.
Meziměsíční snížení spotřebitelských cen ovlivnilo zejména snížení cen zeleniny o 12,7 procenta, z toho ceny brambor klesly o 29,1 procenta a ceny plodové zeleniny o 22,6 procenta. Výrazně se snížily i ceny peckovin a bobulovin. O necelá dvě procenta byly nižší i ceny vajec, jogurtů, cukru a čaje. Ceny oděvů klesly o 3,4 procenta a obuvi o 5,1 procenta. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot o 1,2 procenta.
Na zvyšování cenové úrovně působilo hlavně zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura, kde proti červnu vzrostly sezonní ceny dovolených s komplexními službami o 12,5 procenta. O dvě procenta se zvýšily ceny léků a jejich doplatků. Z potravin bylo dražší zejména jižní ovoce, jablka a nečokoládové cukrovinky.
Ceny zboží proti červnu úhrnem klesly o 0,7 procenta a ceny služeb vzrostly o 0,8 procenta. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 2,9 procenta.
Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen členských zemí EU byl podle předběžných údajů Eurostatu v červnu stejně jako v květnu 2,6 procenta. Nejvíce vzrostly ceny v Maďarsku, a to o 5,6 procenta, nejméně ve Švédsku o 0,9 procenta.
