Práce po práci. Češi si hledají druhé i třetí zaměstnání

Stále více lidem nestačí na pokrytí životních nákladů jeden plat. A tak si hledají druhé i třetí zaměstnání. Na konci loňského roku chodilo do práce "po šichtě" přes 121 tisíc z nás, tedy téměř o osm tisíc více než v předchozím roce.

Hlavní důvod, proč si lidé k hlavnímu pracovnímu úvazku přibírají ještě další, je nasnadě - nedostatek peněz. Tuhle motivaci mají hlavně pracovníci ve státním sektoru, konkrétně v oborech, jako jsou věda a technika, zdravotnictví, školství nebo kultura. Nic na tom nemění fakt, že Česko zažívá ekonomické oživení a v průměru rostou mzdy.

Druhá práce se stala nutností i pro čtyřiačtyřicetiletou Lucii Sedláčkovou. Pracuje v mateřské školce a sama se stará o tři vlastní děti. Ze svého tabulkového platu učitelky a sedmitisícového výživného od bývalého manžela sotva pokryje bydlení a jídlo. Na další věci, které rodina potřebuje, jako jsou kroužky pro děti nebo výlety, peníze nezbývají. "Nedej bože, kdyby se v domácnosti něco rozbilo. Investice třeba do nové pračky by už byla problém," říká Lucie. Samoživitelka si proto musela před pár měsíci najít brigádu u kosmetické firmy, jejíž výrobky prodává jako nezávislá poradkyně. To jí vynese pár tisícovek měsíčně navíc.

Lidí jako paní Sedláčková je v tuzemsku nejvíce od roku 2003. Pak jich ubylo až na 77 tisíc v "předkrizovém" roce 2007. Podle posledních údajů stouplo toto číslo na loňských 121 400. Neoficiální odhady však hovoří o tom, že další vedlejší příjem má až čtvrtina ze všech zaměstnaných, tedy přes milion osob.

Průměrná mzda se sice ve třetím čtvrtletí loňského roku zvýšila v průměru o 4,5 procenta, což je nejrychlejší tempo od konce roku 2009, jenže Češi si stále mohou koupit jen 57 procent toho, co průměrný občan EU.

"Jedním z hlavních důvodů přibírání dalších zaměstnání jsou bezesporu nízké mzdy, případně fakt, že lidé musejí splácet hypotéku. Mzdy sice nyní rostou, ale po dlouhé době a navíc z nízké srovnávací úrovně," řekla časopisu TÝDEN ekonomka Ilona Švihlíková.

Novodobé melouchy

Za minulého režimu byly takzvané melouchy nelegální, i když všeobecně tolerovány. Dnes jsou povoleny, ale musíte platit daně.

Jedním z nejčastějších typů přivýdělků je dohoda o provedení práce, kterou lze uzavřít maximálně na 300 hodin ročně. "Je pro řadu lidí výhodná - je totiž poměrně administrativně nenáročná. Pokud je hrubá měsíční mzda z dohody o provedení práce nižší než deset tisíc korun, zdaní se patnáctiprocentní srážkovou daní, která je konečná, dál není třeba tento příjem nikde vykazovat," říká Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Pokud je výdělek z vedlejší činnosti vyšší než deset tisíc korun měsíčně, vzniká povinnost podat daňové přiznání. Při překročení této částky se odečte patnáctiprocentní daň nikoli jako srážka, ale jako záloha na daň z příjmu. Člověk pracující pro více zaměstnavatelů současně se daňovému přiznání nevyhne.

Další oblíbenou variantou je dohoda o pracovní činnosti. V tomto případě nesmí rozsah práce překročit polovinu běžné pracovní doby.

* Jaká nebezpečí plynou z více zaměstnání?