Index
Přeceněné zdražování. Rostou ceny méně, než si Češi myslí?

Zatímco oficiální inflace měřená Českým statistickým úřadem v posledních devíti letech dosahovala průměrně meziroční hodnoty 2,6 procenta, inflace vnímaná spotřebiteli podle výpočtů UniCredit Bank byla 3,9 procenta. V samotném prosinci loni byla oficiální inflace 1,4 procenta, zatímco vnímaná 2,5 procenta.

Odchylku mezi vnímanou a statistickou meziroční inflací v posledních letech způsobilo zejména zdražování energií pro domácnosti a zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví. "Index vnímané inflace je pohledem na cenové pohyby blízkým vnímání běžných spotřebitelů, zároveň ale zůstává objektivním měřítkem," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek..

Oficiální meziroční inflace podle odhadu UniCredit Bank letos začne pod jedním procentem, vlivem oslabení koruny ovšem během roku stoupne až nad 2,5 procenta v prosinci. Průměrná inflace za letošní rok by pak měla být 1,9 procenta. "Podle zkušeností z Německa očekávám, že v dlouhodobém horizontu bude také v Česku vnímaná inflace častěji převyšovat tu oficiální. Pokud jde o letošní rok, mohou se ale rozdíly mezi indexy smazat, a to zejména díky poklesu cen energií," uvedl Sobíšek.

Index vnímání inflace vznikl v době zavedení eura v prvních zemích eurozóny. UniCredit v Německu tehdy začala vnímanou inflaci měřit, aby zjistila, zda zavedení eura způsobilo větší růst cen než oficiální statistiky. UniCredit Bank chce vnímanou inflaci počítat každý měsíc v termínu, kdy ČSÚ zveřejní oficiální inflaci. Index má za cíl měřit, jak cenové změny opravdu pociťují domácnosti.

Inflaci ČSÚ totiž počítá jako vážený průměr jednotlivých spotřebních položek. Těch je více než jeden tisíc a každá domácnost tak podle Sobíška nemůže všechny položky ve spotřebě postřehnout. Tím pádem jsou domácnosti mnohem citlivější k těm položkám, které se v jejich nákupních košících objevují častěji, navíc když zdraží. Ještě citlivější jsou pak na cenové pohyby domácnosti seniorů.

Celkově UniCredit Bank počítá index z položek, které v oficiálním spotřebním koši ČSÚ pro výpočet inflace činí 46,1 procenta. Například potraviny a nealkoholické nápoje mají v indexu vnímané inflace váhu 32,5 procenta, zatímco v případě oficiálních statistik je to 15 procent. Energie mají váhu 21,5 procenta proti oficiálním 9,9 procenta. Index vnímané inflace je tak podle Sobíška mnohem více rozkolísaný, než statistiky ČSÚ.

Sobíšek zároveň ale připomenul, že koupěschopnost tuzemských domácností dlouhodobě roste. Zatímco inflace za posledních 16 let dosáhla 47,7 procenta, průměrná mzda stoupla o 112 procent. Nejvíce přitom zdražují péče o zdraví, alkohol a tabák, bydlení a energie.