Příjemců dávek v hmotné nouzi za poslední tři roky výrazně ubylo. Jejich počet klesl o víc než čtvrtinu. Zatímco v prosinci 2013 peníze od státu dostávalo skoro čtvrt milionu lidí, letos v říjnu jich bylo zhruba 178 tisíc. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Důvodem zlepšení situace je hospodářský růst a rekordní zaměstnanost. Vyplacená částka pro lidi v tísni v posledních dvou letech klesá. Celkové sociální výdaje se však zvedají, peníze putují především do důchodů.
Prezident Miloš Zeman ve středu ve sněmovně řekl, že by v rozpočtu na příští rok šetřil právě na sociálních dávkách. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) peníze od státu dostávají lidé, kteří je potřebují. Jmenoval osamělé seniory či samoživitelky s malými dětmi. "Tři roky po sobě hmotná nouze (výdaje na ni) klesá," uvedl Sobotka.
Úřady práce vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Pro výpočet podpory je rozhodující příjem domácnosti, pro stanovení dávek se využívá životní minimum. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro každou další osobu v rodině je částka nižší.
Letos do konce října vyplatily úřady na dávkách v hmotné nouzi 7,77 miliardy korun. Z toho 5,25 miliardy putovalo do příspěvků na živobytí, 2,43 miliardy do doplatků na bydlení a zbytek do pomoci v mimořádných situacích. Loni stát za prvních deset měsíců vydal 8,83 miliardy. Teď v říjnu se vyplatilo 178 400 dávek v hmotné nouzi, před rokem 211 700. Pro letošek ministerstvo práce ve svém rozpočtu na příspěvky v hmotné nouzi vyčlenilo zhruba 10,52 miliardy korun. Do konce října se vyčerpaly necelé tři čtvrtiny sumy.
Loni do dávek pro lidi v tísni putovalo 10,52 miliardy korun, v prosinci se vydalo 220 800 příspěvků. Na konci roku 2014 úřady vyplatily 239 800 dávek, roční výdaje činily 11,29 miliardy. V roce 2013 se suma rovnala 10,51 miliardy, tehdy v prosinci dávky dostávalo 244 700 osob. Na konci roku 2012 bylo příjemců 188 300, roční výdaje dosáhly 7,75 miliardy.
Za poklesem počtu příjemců a snižováním výdajů je hospodářský růst a s ním spojená rekordní zaměstnanost. Ubylo lidí bez práce. Rostly také mzdy, rodiny si tak zvýšily příjem. Díky tomu se dostaly přes stanovenou částku pro přidělení dávek.
Na výraznější růst mezd tlačí odbory. Upozorňují na takzvanou pracující chudobu. I když lidé pracují, kvůli nízkému výdělku zůstávají na hranici chudoby. Vláda zvyšuje minimální mzdu, od ledna by měla stoupnout na 11 tisíc korun.
