Sousedé pod lupou
Prognóza: slovenská ekonomika poroste, českou čeká propad

Slovenská ekonomika by se letos i v dalších letech měla vyvíjet lépe než tuzemská. Pro letošní rok slovenské ministerstvo financí očekává, že ekonomika poroste o 2,5 procenta. V příštím roce by sice měla zvolnit růst ke dvěma procentům, v dalších dvou letech podle prognózy přidá shodně o více než tři procenta. Naopak české ministerstvo financí čeká letos propad o půl procenta, příští rok růst o jedno procento, v roce 2014 o 1,9 procenta a v roce 2015 o 2,7 procenta.

V minulosti česká ekonomika zaznamenala propad v letech 1997 a 1998, a to o méně než jedno procento. Další propad vykázal hrubý domácí produkt až v roce 2009, a to o 4,5 procenta.

Slovenská ekonomika vykázala meziroční propad jen jednou za dobu své existence, a to v roce 2009 o 4,8 procenta. Rekordní výkon pak Slovensko zaznamenalo v roce 2007, kdy HDP stoupl o 10,5 procenta. Takového růstu přitom tuzemská ekonomika za posledních 20 let nikdy nedosáhla, rekordní byl v roce 2006 sedmiprocentní.

Podle údajů Českého statistického úřadu se obě ekonomiky v prvních letech po revoluci propadaly, přičemž slovenská rychleji než česká. V případě českého hospodářství nastal obrat v roce 1996, kdy ekonomika ve srovnání s rokem 1990 rostla o dvě procenta. Na Slovensku začal růst zhruba od roku 1998.

Lépe je na tom Česko ve srovnání se Slovenskem ve vývoji inflace. Od roku 1999 průměrná míra inflace nepřesáhla pětiprocentní hranici. Výjimkou byl rok 2008, kdy byla inflace 6,3 procenta. Loni byla průměrná míra inflace 1,9 procenta, o rok dříve 1,5 procenta. Nejvyšší inflaci zaznamenala tuzemská ekonomika v roce 1993, a to 20,8 procenta. Kromě tohoto roku překonala inflace desetiprocentní hranici v roce 1994 a v roce 1998.

Inflace na Slovensku rostla zejména v 90. letech, a to i kvůli uvolnění cen energií. O více než deset procent stouply ceny zboží a služeb například v letech 1999 a 2000. Vůbec nejrychlejší tempo, 23,2 procenta, dosáhla inflace v roce 1993. Od roku 2005 se ale drží pod pěti procenty. Slovensko muselo stlačit tempo růstu cen i kvůli zavedení eura, které země převzala v roce 2009.

Česko by mělo ovšem v následujících letech v ekonomické úrovni Slovensko nebo například i Polsko a Maďarsko převýšit. Ministerstvo financí počítá v následujících letech se stagnací úrovně českého HDP na obyvatele v poměru k eurozóně. ČR by ale měla zůstat v letošním i příštím roce na 73 procentech úrovně 12 původních členských zemí eurozóny. Slovensko podle údajů v predikci českého ministerstva financí letos svoji úroveň zvýší na 69 procent a příští rok na 71 procent.

V minulosti bylo Slovensko v souvislosti s vývojem tohoto ukazatele mnohem dynamičtější než ČR. Ta se pohybuje stabilně kolem 73 procent, zatímco Slovensko zvýšilo svoji úroveň z 55 procent v roce 2004 na loňských 67 procent úrovně zemí eurozóny.

Ekonomická úroveň zemí se srovnává na základě běžné parity kupní síly. To je poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor zboží nebo služeb v obou zemích.