Průměrná kupní síla obyvatel ČR letos vzrostla o osm procent na 8394 eur (218 tisíc korun) na osobu za rok. Nejvyšší úroveň kupní síly je v Praze, v přepočtu na obyvatele meziročně nejvíce vzrostla na Olomoucku, Přerovsku a Šumpersku. Vyplývá to ze studie společnosti GfK.
Disponibilní příjmy každého Čecha, Moravana či Slezana činí každý měsíc 18 tisíc korun. Tato hodnota se ale výrazně liší podle regionů. Jsou vesnice, kde dosahuje pouze poloviny této hodnoty.
Nejvyšší úroveň kupní síly mají Pražané, přičemž metropole celkový průměr ČR převyšuje o téměř 30 procent. V poslední době se ale její dominance mírně snižuje. "V posledních letech se index kupní síly Prahy vůči ostatním částem ČR mírně, ale vytrvale snižuje - v roce 2015 dosahovala Praha hodnoty 131,8 procenta celostátního průměru, v roce 2016 to bylo 131,3 procenta," uvedl František Diviš z GfK.
Za Prahou následují okresy Praha-západ a Praha-východ, kde je kupní síla 17 procent, respektive 15 procent nad celorepublikovým průměrem. Na opačném konci žebříčku jsou Jeseník, Děčín a Bruntál.
Vyšší růst kupní síly je v Olomouckém a Jihomoravském kraji a také v částech severozápadní části republiky. Naopak nižší nárůst hodnoty kupní síly jsou právě v hlavním městě, Středočeském a Jihočeském kraji. Podle studie to může znamenat, že pomyslné nůžky, které definují rozdíly mezi silnými a slabými regiony, se alespoň částečně opět uzavírají a ekonomika slabších regionů pomalu začíná nabírat na síle.
Jako příklad města s rychle rostoucí kupní silou uvádí studie Brno, kde od roku 2010 vzrostla kupní síla o téměř 27 procent, zatímco v celé ČR o 22 procent. "Ve velkých městech jako Brno lze také nalézt výrazné mikrolokální rozdíly v kupní síle, založené na sociálních rozdílech v jednotlivých částech města, nové bytové výstavbě a dalších lokálních fenoménech. V případě Brna představují v rámci města tyto rozdíly až 25 procent," dodal Šimon Dvorský z GfK.
