"Vyšší zájmy"
Řepka, všude samá řepka. Žlutý mor zaplavuje Česko

Celá země stejně jako každý rok zežloutla květy řepky. Špatná zpráva pro alergiky: je jí stále více. Celkem zabírá už 407 tisíc hektarů. Ministerstvo zemědělství však usiluje o návrat zeleniny a ovoce.

Zlobit se každé jaro na zemědělce, že naše pole zaplavili tím žlutým "plevelem", co smrdí a lidé z něj kromě alergie nemají nic, se stalo už národním folklorem. Nehledě na to, že vytlačil užitečné plodiny, jako jsou brambory, luštěniny nebo cukrová řepa. To potvrzují i čísla statistiků. Řepka v Česku letos vykvetla už na 407 tisících hektarech, což je o 14 tisíc hektarů více než loni. Pokud to srovnáme s rokem 1990, je její plocha čtyřnásobná.

Naproti tomu o brambory s trochou nadsázky skoro nezakopneme. Loni se pěstovaly jen na 23 tisících hektarech, tedy zhruba na pětině plochy z porevolučního roku. Dlouhodobě proto nepokryjí ani tuzemskou spotřebu. A cukrovkářská velmoc už rovněž nejsme. Oproti roku 1990 je osevní plocha řepy poloviční, zabírá přibližně 60 tisíc hektarů.

Tomuto trendu vyhlásil válku ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Usilujeme o to, abychom se vrátili k pěstování a produkci těch plodin, u kterých nejsme soběstační. Mluvím především o ovoci, o zelenině, o bramborách, o cukrovce," řekl. Jenže tuzemští zemědělci tvrdí, že pokud nechtějí zkrachovat, moc na výběr nemají. Důvod, proč dávají přednost řepce, je čistě ekonomický. Zatímco výkupní cena kvalitních brambor se pohybuje okolo pěti korun za kilogram, za řepku dostane farmář zhruba dvojnásobek.

* Co žene cenu řepky nahoru? 

* Co mají společného řepka a kukuřice? 

* K čemu se na popud EU zavázal stát? 

* Jakým způsobem chce ministerstvo zakročit proti pěstování řepky?