Restituční spor o Koh-i-noor končí, dědicové neuspěli

Ekonomika
2. 5. 2014 10:52
Továrna Koh-i-noor dodnes funguje.
Továrna Koh-i-noor dodnes funguje.

Vleklý restituční spor o polovinu vršovických nemovitostí a sbírky obrazů společnosti Koh-i-noor definitivně končí neúspěchem pro dědice původních vlastníků. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud (ÚS). O prosperující firmu, která před druhou světovou válkou nesla název Waldes a spol., původní majitelé přišli na základě Benešových dekretů, proto nemají nárok na restituci.

Soudní spor trval od roku 1995. Původně to vypadalo, že dědicové polovinu historického majetku získají, ale v roce 2010 zasáhl v jejich neprospěch právě Ústavní soud. Justice poté žaloby dědiců zamítla, což předloni potvrdil Nejvyšší soud a nyní také znovu ÚS. Dědicové se domáhali toho, aby soud svůj původní postoj přehodnotil.

"Neuvedli nicméně žádné argumenty, které by již nebyly dříve vzneseny či které by nebyly ÚS v době jeho rozhodování známy. ÚS proto neshledal důvod závěry, k nimž dospěl v citovaném nálezu, jakkoliv měnit," stojí ve stručném usnesení zpravodajky Michaely Židlické.

Jindřichovi a Zikmundovi Waldesovým továrnu nejprve zabavili nacisté za druhé světové války. Po válce podnik přejmenovaný na Koh-i-noor převzal československý stát na základě dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dekrety dopadly na řadu továren, bank, dolů a podniků ve strategických odvětvích, které chtěl přímo kontrolovat stát. Waldesovi tehdy nezískali žádnou peněžní náhradu.

Akciová společnost Koh-i-noor existuje dodnes, vyrábí například slavné patentky, tedy stiskací knoflíky, dále špendlíky, zipy, nýty a další galanterii a drobné kovové zboží. Produkci vyváží do celého světa.

ÚS už v roce 2010 vyjádřil politování, že "rodina byla perzekvována jak nacistickým, tak komunistickým režimem". Restituce však připadají v úvahu jen v případě splnění zákonných podmínek. Potomci Waldesových podle zákona nárok na vydání majetku nemají a soudy to podle ÚS nemohou obcházet vlastní interpretací. "Zmírňování křivd je kompetencí zákonodárců, nikoliv soudu," uvedl tehdy soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

V kolekci bezmála 20 obrazů, které rodina chtěla zpět, je například známý obraz Františka Kupky Dívka s patentkou. Podle Kupkovy olejomalby z roku 1912 později vzniklo logo společnosti. Další obrazy mají méně známé autory, většina z nich zachycuje tovární budovy, případně krajiny a městská panoramata.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Inflace v Turecku v červnu zvolnila na 35,1 procenta, zůstává nejvyšší v Evropě

Ekonomika
4. 7. 2025

Majetkový úřad prodal bývalé sídlo ÚSTR v Praze na Žižkově za 387 milionů korun

Ekonomika
3. 7. 2025
ilustrační foto

Cestování je hit. Do patnácti let se ztrojnásobí, říká průzkum

Ekonomika
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ