Zabavený majetek
Restituční spor o Koh-i-noor končí, dědicové neuspěli

Vleklý restituční spor o polovinu vršovických nemovitostí a sbírky obrazů společnosti Koh-i-noor definitivně končí neúspěchem pro dědice původních vlastníků. Jejich stížnost odmítl Ústavní soud (ÚS). O prosperující firmu, která před druhou světovou válkou nesla název Waldes a spol., původní majitelé přišli na základě Benešových dekretů, proto nemají nárok na restituci.

Soudní spor trval od roku 1995. Původně to vypadalo, že dědicové polovinu historického majetku získají, ale v roce 2010 zasáhl v jejich neprospěch právě Ústavní soud. Justice poté žaloby dědiců zamítla, což předloni potvrdil Nejvyšší soud a nyní také znovu ÚS. Dědicové se domáhali toho, aby soud svůj původní postoj přehodnotil.

"Neuvedli nicméně žádné argumenty, které by již nebyly dříve vzneseny či které by nebyly ÚS v době jeho rozhodování známy. ÚS proto neshledal důvod závěry, k nimž dospěl v citovaném nálezu, jakkoliv měnit," stojí ve stručném usnesení zpravodajky Michaely Židlické.

Jindřichovi a Zikmundovi Waldesovým továrnu nejprve zabavili nacisté za druhé světové války. Po válce podnik přejmenovaný na Koh-i-noor převzal československý stát na základě dekretu o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků. Dekrety dopadly na řadu továren, bank, dolů a podniků ve strategických odvětvích, které chtěl přímo kontrolovat stát. Waldesovi tehdy nezískali žádnou peněžní náhradu.

Akciová společnost Koh-i-noor existuje dodnes, vyrábí například slavné patentky, tedy stiskací knoflíky, dále špendlíky, zipy, nýty a další galanterii a drobné kovové zboží. Produkci vyváží do celého světa.

ÚS už v roce 2010 vyjádřil politování, že "rodina byla perzekvována jak nacistickým, tak komunistickým režimem". Restituce však připadají v úvahu jen v případě splnění zákonných podmínek. Potomci Waldesových podle zákona nárok na vydání majetku nemají a soudy to podle ÚS nemohou obcházet vlastní interpretací. "Zmírňování křivd je kompetencí zákonodárců, nikoliv soudu," uvedl tehdy soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

V kolekci bezmála 20 obrazů, které rodina chtěla zpět, je například známý obraz Františka Kupky Dívka s patentkou. Podle Kupkovy olejomalby z roku 1912 později vzniklo logo společnosti. Další obrazy mají méně známé autory, většina z nich zachycuje tovární budovy, případně krajiny a městská panoramata.