Rozhodnutí Bruselu o emisních povolenkách opět znesvářilo resort průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se chystá podat na Evropskou komisi žalobu, naopak ministerstvo životního prostředí méně povolenek vítá. V nejbližších dnech bude muset vláda řešit zamítnutí původní výše emisních povolenek, než o kterou Česko Evropskou komisi žádalo. Český průmysl tak bude moci vypustit v létech 2008 až 2012 téměř o 15 procent méně kysličníku uhličitého, než původně plánovalo.
Česko požádalo Brusel o povolenky na 102 milionů tun emisí kysličníku uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně, což je o 14,8 procenta méně, než ČR navrhovala. V pondělí o tom komise informovala novináře.
Brusel stejně jako v případě většiny ostatních členských států České republice vytýká, že žádala o daleko více povolenek na emise CO2, než dosud české podniky vypouštěly do ovzduší. V letech 2005 až 2007 mají české podniky k dispozici povolenky na 97 milionů tun. V roce 2005 jich využily jen na 82 milionů tun.
Říman chce žalovat Evropskou komisi
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman reagoval na rozhodnutí s tím, že Česká republika kvůli nižšímu přídělu emisních povolenek na roky 2008 až 2012 podá žalobu na rozhodnutí Evropské komise. Česká republika podle dnešního rozhodnutí EK dostane pro roky 2008 až 2012 téměř o 15 procent méně emisních povolenek, než o kolik žádala. Podle Římana by to mělo nepříznivý dopad na růst české ekonomiky.
"Ve středu o tom (dopadech snížení emisních povolenek na českou ekonomiku) budu informovat vládu, přičemž jedním z mých návrhů na reakci bude podání žaloby proti rozhodnutí komise," uvedl v podělní Říman v tiskové zprávě, která reagovala na rozhodnutí Bruselu. Kvůli výraznému snížení emisního přídělu již EK zažalovalo sousední Slovensko.
Snížení množství emisních povolenek podle Římana podváže českou ekonomiku. "Průmyslová výroba roste o osm až devět procent ročně a jen spuštění nové automobilky Hyundai zvýší spotřebu elektřiny v ČR o jednu až dvě terrawatthodiny za rok, tedy o 2,5 až tři procenta," upozornil Říman.
S tím souhlasí i podnikatelé. "Dopad na ekonomiku bude nepříznivý, protože přidělené povolenky nebudou stačit rozvoji podniků a ty si při větší produkci CO2 budou muset další kupovat na trhu," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Čím bude povolenek rozděleno méně, tím více poroste jejich cena. Když se cena vyšplhá vysoko, budou muset průmyslníci zvedat cenu svého zboží včetně elektřiny a tepla, nebo budou nuceni dříve investovat do velmi drahých moderních technologií, dodal.
Pokud české podniky budou muset povolenky nakupovat při nynější ceně (1,29 eur za kus), bude na to český průmysl potřebovat v příštích pěti letech minimálně 28 milionů eur (780 milionů korun) ročně, tj. zhruba 130 milionů eur (3,64 miliardy korun) na celé období. Pravděpodobně to ale bude několikanásobně více, protože nynější cena 1,29 eur za povolenku z poloviny března 2007 je považována za rekordní minimum a bylo i období, kdy se povolenky prodávaly i za 28 eur, upozornil Míl.
Podle Římana je zajímavé, že EK výrazně snížila emisní povolenky především novým členským státům EU, jejichž ekonomiky v posledních letech prudce rostou. "Alokační plán Lotyšska byl snížen o 57 procent, v případě Litvy se jednalo o 46 procent, slovenské povolenky byly zkráceny o 21 procent, polské o 27 procent a české o 16 procent. Navíc všechny tyto státy na rozdíl od většiny starých členských zemí plní své závazky vyplývající z Kjótského protokolu," prohlásil Říman.
Nižší limit emisních povolenek podle Římana donutí řadu tuzemských firem nakupovat emisní povolenky, což povede k ekonomickému znevýhodnění celých odvětví na globálním trhu. "V řadě odvětví může také dojít k přesunu celých výrob mimo území EU," varoval Říman. Dodal, že snížení emisních povolenek oproti původnímu návrhu české vlády postihne zejména menší výrobce a malá zařízení centrální výroby tepla bez kogenerace. "To způsobí problémy především v oblasti komunálních a místních služeb," podotkl Říman.
Bursík: Škrty v alokačním plánu neomezí český průmysl
Rozhodnutí Evropské komise snížit návrh na objem českých průmyslových emisí oxidu mezi lety 2008 a 2012 naopak přivítal ministr životního prostředí a vicepremiér Martin Bursík (SZ). Český průmysl podle jeho názoru škrty Bruselu neomezí.
"Přidělené množství povolenek je o pět procent vyšší, než jsou reálné emise českého průmyslu. Je zřejmé, že komise se rozhodla neopakovat chybu při přidělování povolenek v minulém kontrolním období a jejím cílem je zvýšit cenu emisních povolenek na trhu," řekl Bursík. Doplnil, že cílem systému je snižovat emise, nikoli nechat firmy vydělat na prodeji povolenek, které jim přebývají v důsledku jejich příliš benevolentního přidělování.
Říman je kandidát na Ropáka roku
Ministra průmyslu a obchodu Martina Římana (ODS), v jehož úřadu původní návrh vznikl, navrhla v pondělí regionální pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) na ekologickou anticenu Ropák roku 2006. Stejnou nominaci kvůli povolenkám získala i náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízková (ODS).
"Římanem spolupředložený návrh zvýšit emise skleníkových plynů z průmyslu by znamenal i zvýšené zamoření vzduchu, který dýchají miliony lidí. Spalování fosilních paliv neohrožuje jen klima, ale produkuje také prach, oxidy dusíku, polyaromatické uhlovodíky a další nebezpečné látky ohrožující zdraví lidí. Přitom již dnes zhruba dvě třetiny obyvatel ČR žijí v nepřípustně znečištěném ovzduší," sdělil předseda plzeňské organizace STUŽ Miroslav Šuta.
Autorka alokačního plánu pracovala pro ČEZ
Bízková měla národní alokační plán v agendě na ministerstvu životního prostředí v době, kdy ho řídil Petr Kalaš. Před nástupem do funkce pracovala pro společnost ČEZ. "Náměstkyně Bízková je naplněním lidového úsloví o kozlu zahradníkem a exemplárním příkladem klientelismu, neboť největší profit z jí navrženého zvýšeného množství povolenek na znečišťovaní skleníkovými plyny by měl její bývalý dlouholetý zaměstnavatel - firma ČEZ," uvedl Šuta.
Evropská unie se počátkem března na summitu dohodla, že emise skleníkových plynů by měly v příštích 13 letech klesnout o 20 až 30 procent. Státníci se také zavázali, že do roku 2020 vzroste podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v celé EU na 20 procent. Dohoda by měla v blízké budoucnosti zásadně změnit podobu celého energetického sektoru a přispět k boji proti klimatickým změnám.
Komise si je podle ministra vědoma, že nyní určí, zda Evropa bude systém emisního obchodování dále rozvíjet, či zda se trh s uhlíkem zhroutí. Přílišná benevolence komise při přidělování emisních povolenek v minulosti vedla ke snížení jejich ceny a v jednu chvíli téměř ke zhroucení trhu, konstatoval Bursík.
Komise zatím posoudila celkem sedmnáct požadavků ze sedmadvaceti a beze změn zůstaly pouze tři plány - britský, francouzský a slovinský. "Dnešní rozhodnutí jsou nesmírně důležitá pro vytvoření nedostatku na evropském trhu s uhlíkem a ze systému obchodování s emisemi vytvářejí účinnou zbraň v boji proti změně klimatu," uvedl komisař pro životní prostředí Stavros Dimas.
Utahovat průmyslu opasky, ale opatrně
Z Bruselu přišla jasná ekologicky zabarvená odpověď, komentoval pondělní rozhodnutí EK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Brusel ale podle něj také musí pochopit, že Česko a Slovensko má nejvíce zaměstnaných lidí v průmyslu ze všech států EU. "České podniky určitě mohou vyrábět více ekologicky, přílišné a rychlé utahování opasků je ale ohrožuje hlavně v boji s asijskými a americkými firmami," upozornil.
Pokud bude v rámci EU silná restrikce emisních povolenek, pak se jejich nedostatek promítne i do ceny elektřiny, reagoval v pondělí na rozhodnutí Bruselu mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž s tím, že Česku přidělený objem představuje výrazný pokles, který vůbec nerespektuje vyšší růst české ekonomiky. Cena povolenek je vstupem, se kterým trh s elektřinou pracuje. "Viděli jsme, že když klesala cena povolenek, klesala i cena elektřiny a naopak," uvedl Kříž.
ČEZ snižoval produkci emisí a přebytky pak prodával na trhu a vylepšoval si tím čistý zisk. "Nově přidělené množství nás za tyto aktivity spíše trestá. Není od Evropské komise férové, když státy, které plní Kjótský protokol, a očekávají tak dynamický růst, jako je ČR, nízkou alokací omezují," poznamenal Kříž.
Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek připomněl, že snižování přídělu povolenek proti první fázi se týká drtivé většiny zemí EU, takže tuzemský průmysl nebude znevýhodněn z hlediska mezinárodní konkurence v rámci unie. Příděl prý znamená, že povolenky přestanou být cárem papíru, ale mohou se stát motivačním nástrojem ke snižování emisí. Pro stávající výrobní kapacity nebude nový příděl znamenat žádná faktická omezení, dodal.
Objem emisí CO2 není jedinou výtkou vůči Česku. Bruselu se nelíbí ještě další věci, které však nejsou tolik významné jako počet emisních povolenek. Komise mimo jiné požaduje, aby země doplnila seznam zařízení, jež produkují CO2, a poskytla více informací o zacházení s novými účastníky systému emisních povolenek.
Přesto není škrt Evropské komise v emisním plánu tak výrazný jako v případě některých dalších států. Jen během pondělí komise seškrtala polskou žádost o více než čtvrtinu až na 208,5 milionu tun. Česko tak stejně jako Polsko budou muset svůj emisní plán upravit podle požadavků EK. Pokud by země nesouhlasily se stanoveným limitem, musely by se obrátit na Evropský soudní dvůr, podobně jako Slovensko. Plán bude automaticky schválen pouze v tom případě, že česká vláda plně vyhoví požadavkům komise.
***
Výhrady Evropské komise k českému emisnímu plánu
1) Roční příděl povolenek nesmí převýšit 86,8 milionu tun CO2.
2) Příděly zařízením, na něž se vztahují bonusy za včasná opatření, biomasu a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, nesmějí překročit předpokládané potřeby.
3) Pokud záruky stanovené stávajícími českými právními předpisy pro přidělování po roce 2012 zůstanou zachovány, bude komise nucena je přezkoumat v souvislosti s předpisy EU o státních podporách. Podpora při takových zárukách může být shledána za neslučitelnou se Smlouvou. Podle směrnice by komise mohla při posuzování třetího alokačního plánu rovněž zamítnout provádění alokačních záruk.
4) Je třeba poskytnout více informací o způsobu zacházení s novými účastníky.
5) Je třeba doplnit seznam zařízení.
Dosud zhodnocené emisní plány
(členská země; objem emisí v milionech tun, jež žádal členský stát; objem emisí v milionech tun, který povolila Evropská komise)
Belgie 63,33 58,5
Česká republika 101,9 86,8
Francie 132,8 132,8
Německo 482 453,1
Řecko 75,5 69,1
Irsko 22,6 21,15
Lotyšsko 7,7 3,3
Litva 16,6 8,8
Lucembursko 3,95 2,7
Malta 2,96 2,1
Nizozemsko 90,4 85,8
Polsko 284,6 208,5
Slovensko 41,3 30,9
Slovinsko 8,3 8,3
Španělsko 152,7 152,3
Švédsko 25,2 22,8
Velká Británie 246,2 246,2
Celkem 1758,04 1593,15
Foto: Jan Schejbal
