Tuzemská spotřeba ocelářských výrobků letos v prvním pololetí vzrostla o 3,3 procenta na 3 466 600 tun. Růst spotřeby se zejména týká plochých výrobků, které jsou z vysokého procenta zajišťovány dovozem. Stále platí, že podíl dovozu ocelářských výrobků výrazně překračuje hranici 70 procent, řekl na mezinárodním strojírenském veletrhu, který v pondělí začal v Brně, ředitel svazu Hutnictví železa Jaroslav Raab.
"Co se týče výroby oceli ve srovnání s loňským rokem, kdy došlo k zastavení ocelárny ve společnosti Vítkovice Steel, tak pokles není tak výrazný, jak by odpovídalo tomuto snížení výrobní kapacity," uvedl Raab.
Zmínil nárůst produkce válcovaného zboží, a to ak u dlouhých, tak i u plochých výrobků. "Nejen v naší republice, ale i celkově z hlediska světové produkce je pro letošní rok charakteristický pokles výroby ocelových trubek," uvedl Raab.
Tuzemské firmy si podle něj plně uvědomují možné důsledky přiznání statusu tržní ekonomiky Číně. Proto na všech úrovních stále argumentačně prosazují, že Čína dosud pro to nesplňuje nutná kritéria.
Český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v polovině května uvedl, že změna statusu Číny na tržní ekonomiku by v českém ocelářství a keramickém průmyslu znamenala ohrožení 4000 až 5000 pracovních míst.
V Česku je několik desítek hutních firem. Z toho 12 hlavních společností je součástí akciové společností Hutnictví železa, která zaujímá asi 90 procent ocelářského trhu. V roce 2014 bylo v těchto společnostech zaměstnáno zhruba 15 tisíc lidí.
