Ministr financí Miroslav Kalousek navrhne vládě jednotnou daň ze mzdy ve výši 15 procent. Píše to sobotní Mladá fronta Dnes (MfD) a odvolává se na materiál, který má k dispozici. Podle deníku by si plánovanými změnami daní nejvíce polepšili lidé s vysokými příjmy, naopak by si celkově pohoršili občané s příjmy pod 35 tisíc korun a důchodci. Vláda pro ně však chystá kompenzace. Vláda svůj plán daňových reforem představí za dva týdny.
Změna daně ze mzdy je podle MfD součástí plánovaných reformních kroků, které už projednali ekonomičtí ministři. Ministr Kalousek nechtěl konkrétní změny komentovat. "Variant jsou desítky, nebudu se vyjadřovat k jedné spekulativní," řekl deníku. Podle MfD je však poslední z 18 možností právě tato, o jiných se už v uplynulém týdnu nejednalo. Poslanec ODS a iniciátor rovné daně v Česku Vlastimil Tlustý potvrdil, že úvahy se ubírají tímto směrem. "Byli jsme o tom záměru informováni na poslaneckém klubu," řekl deníku. Návrh však podle něj bude obtížně prosaditelný.
Pokud se Kalouskovi plán prosadit podaří, nové danění by mohlo platit už od roku 2008. Podle ministra by si nikdo neměl pohoršit, protože se výrazně zvýší slevy na dani, píše deník. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas navíc slibuje náhrady. "Můžeme garantovat, že jim to budeme kompenzovat," řekl MfD.
Jednotné daňové pásmo by nahradilo dosavadní čtyři. Fakticky by však zdanění bylo vyšší, protože daň se má počítat z hrubé mzdy, která zahrne i odvody na pojištění placené zaměstnavatelem. Zároveň má ale dojít k výraznému zvýšení slev na dani. Základní odpočet se má zvednout z 600 na 2070 korun za měsíc a odpočet na dítě z 500 na 870 korun měsíčně. Rovnou daní ze mzdy by také pozbylo smyslu společné zdanění manželů. Jeho zrušením může stát ušetřit zhruba čtyři miliardy korun ročně.
Sociální pojištění bude mít strop
Pro zaměstnance s vysokými příjmy chystá vláda zavedení stropů na sociální pojištění. Maximálně by je lidé platili z platu 80 tisíc korun.
Postupně do roku 2010 by podle návrhu měly klesat i daně, které platí ze zisků firmy, a to z dnešních 24 na 19 procent. Také firemní daně by se vypočítávaly z vyšších základů, takže by se odváděné sumy příliš nezměnily. Naopak živnostníci si mají polepšit. Nemuseli by platit minimální daň a mohli by uplatňovat strop pro platbu sociálního pojištění.
Nižší výnosy z daně z příjmu státu podle deníku vynahradí nárůst snížené sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Výběr DPH, který je jednodušší, státu přinese do rozpočtu 25 miliard korun navíc. Z nich padne na nižší daně z mezd 16 miliard korun. Zbývajících devět miliard může vláda využít například na kompenzace v sociálních dávkách.
Foto: Tomáš Nosil
