Boj o uhlí
Sokolovská uhelná si stěžuje na ČEZ v Bruselu

Hnědouhelná společnost Sokolovská uhelná podala před pár týdny stížnost na ČEZ do Bruselu. Kritizuje například ceny uhlí, za něž prodává surovinu největšímu hráči na trhu. Ty jsou výrazně nižší, než je současná tržní úroveň.  

"Už jsme to podali v listopadu," říká k podání šéf a hlavní akcionář Sokolovské uhelné František Štěpánek. Podání stížnosti potvrzuje rovněž ČEZ. "V minulém týdnu jsme byli Evropskou komisí vyzváni, abychom se vyjádřili do konce ledna ke stížnosti podané Sokolovskou uhelnou proti společnosti ČEZ na podzim tohoto roku," uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Sokolovská uhelná ve stížnosti kritizuje několik věcí. "Cena, kterou máme, je na trhu absolutně vybočující," zdůrazňuje Štěpánek. "V České republice není žádný jiný dodavatel, který byl měl takové podmínky a tak nízkou cenu."  V letošním roce podle něj ČEZ odmítal zaplatit za uhlí více než 25 korun za gigajoule. Během letošního roku se přitom na trhu dodávalo uhlí za čtyřicet korun za gigajoule. Důvodem rozdílu cen jsou staré smlouvy, které Sokolovská uhelná podepsala s ČEZ za situace, kdy o hnědé uhlí byl nižší zájem než nyní. Od té doby se však situace na trhu s hnědým uhlím razantně změnila a cena uhlí šla nahoru.

Kromě ceny za uhlí ale Sokolovské uhelné vadí i nerovný přístup ČEZ. "Jsme jediná firma, která je nucena dominantním hráčem, aby platila dopravu do místa spotřeby," upozorňuje Štěpánek. Navíc těžební společnost podle něj platí ze svého rovněž zauhlování do elektrárny ČEZ na rozdíl od jiných dodavatelů hnědého uhlí. ČEZ jako dominantní hráč tak podle Štěpánka nedává všem dodavatelům stejné podmínky.

Podle ČEZ jde však o dvoustranný spor, který nemají řešit bruselští byrokrati. "Vzhledem k tomu, že mezi Sokolovskou uhelnou a ČEZ probíhá ve stejné věci soudní řízení z podnětu ČEZ před českými soudy, které se týká smluvního sporu mezi oběma společnostmi, a v oblasti těžby uhlí navíc zahájil sektorové šetření i český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nedomníváme se, že je příslušným orgánem pro rozhodnutí tohoto bilaterálního (dvoustranného, pozn. red.) obchodního sporu Evropská komise," tvrdí Kříž. "Její úlohou je chránit veřejný zájem a hospodářskou soutěž, ne bilaterální obchodní vztahy."

Sokolovská uhelná se nicméně snažila řešit celou záležitost rovněž s ÚOHS neboli antimonopolním úřadem. "V dubnu jsme to podali na ÚOHS a nic se do dnešního dne neděje, což je jeden z důvodů, proč jsme to podali do Bruselu. Kopii jsme poslali na ÚOHS," stěžuje si na antimonopolní úřad Štěpánek s tím, že doufá, že po stížnosti v Bruselu se "věci rozhýbou".

Vzájemný obchodní spor by však podle ČEZ měl vyřešit soud, což navrhuje od počátku rozporů se Sokolovskou uhelnou. "Do té doby však musíme dbát na dodržení platné smlouvy, podle které se řídil obchodní vztah mezi SU a ČEZ již řadu let," dodává Kříž.

Tuzemský energetický gigant navíc tvrdí, že SU letos začal platit vyšší cenu za uhlí. "Sokolovská uhelná jednostranně požadovala vyšší částky a při neuhrazení rozdílu pohrozila, že zastaví dodávky uhlí pro Tisovou (energetický zdroj ČEZ, pozn. red.)," říká Kříž a dodává: "ČEZ v zájmu udržení dodávek tepla pro více než 12 tisíc bytů a řadu dalších objektů, včetně škol, nemocnice a polikliniky, částečně ustoupil nátlaku Sokolovské uhelné a začal SU platit jimi požadovanou cenu za uhlí, která však nemá smluvní oporu." V polovině července letošního roku ČEZ proto zároveň podal žalobu na SU, kde se podle svých slov domáhá vrácení "tohoto bezdůvodného obohacení".

Kromě soudu se do sporu mezi ČEZ a těžební společností vloží ještě evropští byrokrati. Ti už ostatně šetří jednu stížnost, kterou na tuzemskou energetickou jedničku podala další hnědouhelná společnost Czech Coal, kterou ovládá kontroverzní finančník Pavel Tykač.