Energetická firma ČEZ nemůže uzavřít smlouvu s případným vítězem tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Krajský soud v Brně vydal v pondělí na návrh vyřazené Arevy předběžné opatření. ČEZ francouzskou firmu z tendru vyloučil, jeho postup posvětil letos v červenci i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČEZ je přesvědčený, že vyloučením Arevy nijak nepochybil. Nyní se chce seznámit s důvody rozhodnutí a zváží další postup. Areva opatření vítá, chce se do tendru vrátit.
Vítěz výběrového řízení za několik set miliard korun zatím vyhlášen nebyl. V tendru po vyřazení Arevy zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse. Podle původního harmonogramu měl ČEZ vítěze tendru vybrat letos na podzim. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ale v létě oznámil, že společnost o dostavbě Temelína rozhodne koncem roku 2014 nebo až v roce 2015.
Podle dřívějších informací Areva s podáním žaloby požadovala pozastavení zadávacího řízení, popřípadě uložení zákazu zadavateli uzavřít v tendru smlouvu s vybranou firmou. "Areva vítá předběžné rozhodnutí vydané Krajským soudem v Brně. Pevně věří, že rozhodnutí o jejím vyřazení bylo vydáno v rozporu s českým právním řádem, konkrétně zákonem o veřejných zakázkách," sdělila firma ve svém vyjádření. "Cílem Arevy je možnost vrátit se zpět do výběrového řízení," uvedla společnost.
"Nutno zdůraznit, že vydané předběžné opatření nijak nepředjímá výsledek řízení ve věci samé," uvedl soudce krajského soudu Petr Pospíšil. Předběžné opatření v minulosti vydával ve stejném případě i ÚOHS. Úřad ČEZ nechal dál posuzovat nabídky zbylých dvou účastníků. Na druhou stranu ale firma nemohla uzavřít smlouvu s vítězem. Pospíšil dnes potvrdil, že soud vydal předběžné opatření stejného rozsahu, jaké vydal už dříve ÚOHS.
"ČEZ je stále přesvědčen, že vyloučení společnosti Areva z tendru bylo opodstatněné, a že tudíž nijak nepochybil. V tuto chvíli se seznámíme s důvody vydání předběžného opatření a zvážíme další postup. Na harmonogram výběrového řízení to nemá vliv, jsme zatím daleko od uzavírání smluv," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Zdržení tak jako tak
Podle dřívějších informací Areva s podáním žaloby požadovala pozastavení zadávacího řízení, popřípadě uložení zákazu zadavateli uzavřít v tendru smlouvu s vybranou firmou.
"Z praktického hlediska to neznamená zpomalení celého procesu, protože ten je momentálně odložen i z několika dalších důvodů," vysvětluje Jiří Gavor z energetické poradenské firmy ENA. ČEZ tak podle něj může opatření využít jako další formální argument, proč se odloží vyhodnocení tendru a podpis smlouvy s vítězem.
Současné opatření by nemělo mít vliv ani na rozhodování Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Licenční řízení, které úřad zahájil ohledně možnosti umístění nových bloků, je totiž momentálně přerušeno. "Z našeho pohledu to rozhodnutí, kdy už bude muset být vybráno a bude muset být podrobný projekt pro to, aby ČEZ mohl zažádat o povolení k výstavbě jaderného zařízení, připadá v úvahu, když budu hodně optimistická, někdy v roce 2016 nebo 2017," řekla předsedkyně úřadu Dana Drábová. Dodala ale, že SÚJB je "jen jeden hráč na velmi komplikovaném hřišti".
Pro ministerstvo průmyslu a obchodu, které nyní pracuje na aktualizaci státní energetické koncepce, je podle mluvčího Miroslava Kynčla klíčové, aby bylo budování nových zdrojů dokončeno v druhé polovině příští dekády, tedy ideálně s uvedením do provozu v letech 2025 až 2028.
Podle některých právníků by mohlo současné řízení celý tendr výrazně prodloužit. "Pokud krajský soud nakonec uzná, že Areva byla z výběrového řízení vyřazena neoprávněně, případ vrátí k ÚOHS k novému projednání. Pokud Areva u soudu neuspěje, má ještě možnost podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu či ústavní stížnost u Ústavního soudu," nastiňuje další možnosti Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.
ČEZ rozhodl o vyřazení Arevy z tendru loni v říjnu s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti ale firma nezveřejnila. Areva se proti svému vyloučení u ÚOHS opakovaně neúspěšně bránila. Tvrdila například, že první rozhodnutí ÚOHS bylo založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nesprávné právní analýze.
Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. Nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny, který nyní činí 2000 megawattů. Stavba by měla být dokončena v roce 2025, nové bloky by měly být v provozu 60 let.
