Soud s uhlobarony Mostecké uhelné: startuje druhé dějství

Ve švýcarském městě Bellinzona v pondělí začne druhá část jednoho z nejsledovanějších soudů, který se týká poměrů kolem českých privatizací 90. let. Bývalí manažeři a majitelé Mostecké uhelné společnosti (MUS) jsou ve Švýcarsku obžalováni z praní špinavých peněz, z podvodů a korupce. Před tribunál jsou na pondělí předvoláni Oldřich Klimecký, Antonín Koláček a jejich belgický společník Jacques de Groote.

Všichni tři se nedostavili na úvod procesu 13. května. Obhájce šestaosmdesátiletého Belgičana to vysvětlil zdravotními důvody. Advokáti Klimeckého i Koláčka uvedli, že neznají přesný důvod jejich nepřítomnosti.

Soudce v květnu odmítl žádost obhájců na přerušení jednání a pokračoval jen s přítomnými Markem Čmejlou, Jiřím Divišem a Petrem Krausem. Nepřítomné obeslal právě na 10.června. Tribunál také zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.

Soud je vyvrcholením šestiletého vyšetřování, které zahrnovalo kolem 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru, na britském ostrově Man a v dalších daňových rájích. Obžaloba líčí složité vazby mezi společnostmi, na kterých měli obžalovaní podíl a mezi kterými proudily peníze související s privatizací MUS. Tvrdí také, že údajně nekale nabyté peníze použili v roce 2002 na nákup podniku Škoda Holding.

Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným na stovce švýcarských účtů 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Českou republiku svým jednáním prý připravili asi o tři miliardy korun.

Český stát se nepřipojil jako žalující strana, protože dlouho otálel. Švýcarská prokuratura tvrdí, že pasivní přístup české strany se změnil začátkem roku 2012. Exmanažeři MUS byli pak obviněni loni v červnu i v ČR - ze zneužívání informací ve služebním styku.

Kontroverzní privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 "nejméně" do roku 2007.

Kořeny nynějšího soudu sahají až do roku 1990, kdy se švýcarský finanční konzultant Alain Aboudaram spřátelil s bývalým vysokým úředníkem Mezinárodního měnového fondu de Grootem a udělal z něj poradce své firmy. O deset let později se oba střetli o půl milionu dolarů, který prý Aboudaram de Grooteovi půjčil. Aboudaram se snažil tyto peníze získat i od společností, ve kterých de Groote působil v ČR a které se podílely na privatizaci MUS. Aboudaram poslal v prosinci 2004 švýcarským úřadům dopis, ve kterém vylíčil údajné praní špinavých peněz kolem MUS. Švýcarská prokuratura posléze v červnu 2005 zahájila vyšetřování, které se rozrostlo v roce 2007 na českošvýcarského podnikatele Jiřího Diviše a později i na ostatní obžalované.

Na korupci údajně použili pět milionů dolarů. Spis zmiňuje v této souvislosti tehdejšího (v roce 1999) náměstka ministra průmyslu a obchodu Roberta Sýkoru, který údajně pomáhal obžalovaným získat souhlas s odprodejem akcií MUS, jenž byl pro český stát nevýhodný. Podle obžaloby také část peněz na údajnou korupci procházela přes dvě kyperské společnosti, které kontrolovali obchodník se zbraněmi Pavel Musela a Jiří Martínek odpovědný za marketing ČSSD.

Tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana prodala zbývající akcie MUS firmě Investenergy za 650 milionů korun, což je podle obžaloby mnohem méně než tržní cena. Český stát předtím ztratil kontrolu nad MUS, kterou skrytě ovládla společnost Appian Group, jež skoupila volně dostupné akcie MUS právě prostřednictvím Investenergy kontrolovanou obžalovanými. Obžaloba také tvrdí, že k nákupu použili fondy pocházející z MUS a že vzhledem k tomu, že stát ztratil nad MUS kontrolu, mohli diktovat cenu za zbytek akcií.

Česká policie vyslýchala v roce 2010 i letos tehdejšího premiéra Zemana a ministry financí a průmyslu Pavla Mertlíka a Miroslava Grégra. Jejich výslechy se staly na přání obhajoby součástí soudního spisu.

Obžalovaní vinu popírají. Tvrdí, že případ byl dostatečně vyšetřen, protože v ČR bylo vyšetřování v minulosti třikrát bez výsledku zastaveno. Koláček v květnu řekl deníku Právo, že případ "nemá trestný čin". Připustil, že si obžalovaní koupili akcie MUS za peníze firmy, ale nevidí v tom problém. "My jsme nikoho nepoškodili, to, co jsme slíbili, jsme každému zaplatili," řekl s tím, že 10. června u švýcarského soudu bude.

Během první části soudu obžalovaní Diviš, Čmejla a Kraus odmítli vypovídat. Obhájci to zdůvodnili tím, že výpověď před švýcarským soudem by jim mohla uškodit při vyšetřování kauzy v České republice.

Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber naznačil, že kauza patří k nejsložitějším, jaké justice v zemi řešila. Komplikovanost celé záležitosti zdůrazňuje i na švýcarské poměry nezvykle dlouhá doba procesu.

Druhá část procesu začne nyní v pondělí 10. června. Soud pak hodlá obě části 24. června spojit a 26. června začít vyslýchat svědky. Závěr líčení je plánován na 12. července.