Kam s úsporami
Srovnání spořicích účtů: úrokové sazby jdou dolů!

Banky nadále snižují úroky. V čele žebříčku spořicích účtů družstevní záložny. Těm však hrozí dražší pojištění vkladů. Jak se to projeví na úrokových sazbách?

Většina Čechů má stále úspory na běžných účtech, kde peníze jen ztrácejí na hodnotě. Stále větší oblibu si však získávají spořicí účty, které alespoň částečně pomáhají držet krok s inflací. Je to i tím, že v sezoně 2012 se u spořicích účtů nosily dost sexy úroky. Hlavně nové banky a družstevní záložny se předháněly v tom, kdo při lákání klientů vyšroubuje nabídku výš.

Jak už to ale bývá, po hodech přichází půst. Zatímco některé banky šly s úroky dolů "jen" o pár desetin procenta, jiné byly radikálnější a klientům připravily pořádný sešup. Úrokové sazby u spořicích účtů postupně klesají a odborníci se shodují na tom, že v nastoleném trendu budou banky s největší pravděpodobností pokračovat po celý letošní rok. "Snižování sazeb na spořicích účtech je projevem končícího vypjatého období, které začalo v létě roku 2011. Tehdy přicházely nové banky, které nasadily vysoké úrokové sazby - chtěly získat co nejvíc klientů. Představitelé těchto bank přitom už tehdy pravděpodobně věděli, že sazby v budoucnu postupně sníží, protože takto získané zdroje nemohou na trhu efektivně zhodnotit.

Bankovní nováčky ovšem na cestě vzhůru musely následovat záložny, aby nepřišly o své klienty. Tlaku podlehly i některé další banky, které nemají tak silné zázemí depozitních klientů. Nyní lze očekávat další snižování sazeb na spořicích účtech, ale už ne v takové razanci jako doposud," říká Zdeněk Bubák, šéfredaktor odborného serveru Finparáda.cz.

Kampeličky vedou. Za cenu rizika

Ve všech předcházejících srovnáních spořicích účtů, která jsme vám v posledním roce a půl přinesli, se na přední příčky drali zástupci družstevních záložen. Jinak tomu není ani dnes, spořicí účty kampeliček se umístily na zlaté a stříbrné příčce našeho žebříčku. Družstevní záložny totiž nemají v boji o klienty, který svádějí s klasickými bankami, k dispozici nijak široký bojový arzenál. Kromě nižších požadavků na žadatele o úvěr můžou zabodovat právě jen spořicími účty a termínovanými vklady.

Pokud ale peníze střadatelů tvoří zásadní objem financí, kterými může ústav disponovat, může to také představovat riziko. "Spořicí účty jsou atraktivní z pohledu klienta díky vysokému úroku a flexibilitě výběru peněz, nicméně z pohledu instituce je efektivní risk management spořicích účtů velice obtížný. Závislost na tomto způsobu financování výrazně zhoršuje rizikový profil instituce, což by si měli uvědomit nejen klienti, ale také Česká národní banka jako dozorový orgán," upozorňuje ekonom Petr Teplý z poradenské společnosti EEIP.

Družstevní záložny hlásí u svých klientů podstatně vyšší počet úvěrů v selhání, než je běžné u bank. Nabízí se tedy otázka, zda není ukládání úspor do kampeliček vzhledem k jejich horší finanční kondici riskantní. Vklady jsou sice pojištěné až do výše sta tisíc eur, ale čekání na úhradu z Fondu pojištění vkladů se může nepříjemně protáhnout.

Fond je ze zákona povinen pojištěný vklad začít vyplácet do dvaceti pracovních dnů od doby, kdy Česká národní banka vyhlásí platební neschopnost instituce. Jenže peníze klientů můžou být zablokované také předtím - v době, kdy už záložna nemá dostatek likvidity k vyplácení vkladů, ale centrální banka ještě nevyhlásila její platební neschopnost. Pro klienty, kteří potřebují mít k financím zaručený rychlý přístup, tak teoreticky některé kampeličky můžou představovat zbytečné riziko. "Záložny mají obecně nižší kvalitu úvěrového portfolia. U části z nich jsou drastická čísla dána tím, že musely kvůli regulaci vykázat jako problémové úvěry na solární elektrárny, přestože jsou řádně spláceny. Potom se ovšem nabízí námitka, že mají nezdravou koncentraci na jeden obor. Podíl špatných úvěrů je navíc v družstevním sektoru dlouhodobě vyšší než v bankách, není to jednorázová záležitost.

Úvěrují zkrátka o něco slabší dlužníky. Nějakými krachy nechci strašit, ale pokud bude recese v Česku pokračovat, záložny se ještě zapotí. Že nejsou dostatečně odolné vůči krizovým situacím, upozornila i Česká národní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě," tvrdí Aleš Tůma, finanční analytik společnosti Partners.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci se serverem Peníze.cz a jehož autorem je Ondřej Tůma, čtěte ZDE.