Starší Češi se odmítají dál vzdělávat. I proto jsou bez práce

Ekonomika
3. 8. 2012 14:00
Dál se školí jen každý dvacátý zaměstnanec nad 55 let.
Dál se školí jen každý dvacátý zaměstnanec nad 55 let.

Starší pracovníci se v Česku zatím příliš nevzdělávají. Dál se školí jen každý dvacátý zaměstnanec nad 55 let. Ve Skandinávii je to přitom každý pátý a ve Švýcarsku dokonce každý čtvrtý člověk mezi 55 a 74 lety, který chodí do práce. Vyplývá to z výsledků mezinárodního srovnání o životě seniorů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se vzdělanější lidé dožívají vyššího věku. Opatření na podporu celoživotního učení má obsahovat i chystaná vládní strategie pro aktivní stárnutí.

Školu či kursy navštěvovalo podle srovnání statistiků v roce 2010 v Česku pět procent zaměstnanců mezi 55 a 74 lety. Ve Švýcarsku a Dánsku se dál vzdělávalo kolem 27 procent starších pracovníků, ve Finsku, Švédsku a na Islandu téměř pětina. Kvalifikaci si rozšiřoval i každý šestý zaměstnaný Brit nad 55 let, 13 procent Norů, téměř 12 procent Slovinců či každý devátý Nizozemec a desetina Rakušanů. O něco lépe než Češi na tom byli i Estonci, Španělé a Belgičané.

Ještě méně než v Česku se školí zaměstnanci nad 55 let třeba v Irsku a Německu, kde se dál vzdělávají necelá čtyři procenta starších pracovníků. Na Slovensku to bylo jen 1,6 procenta zaměstnaných osob mezi 55 a 74 lety. V Maďarskuchodil do školy či kursu  každý stý pracovník a v Turecku jeden ze dvou stovek.


"Ve všech státech se vzdělávají v mnohem větší míře ženy než muži, pouze ve Švýcarsku a Belgii je jejich počet vyrovnaný," uvedl statistický úřad. V Česku si kvalifikaci doplňuje podle srovnání 5,7 procenta zaměstnankyň nad 55 let a 4,6 procenta zaměstnanců. V Dánsku je to dokonce 35 procent žen a pětina mužů, ve Švédsku čtvrtina pracovnic a 12 procent pracovníků.

Zaměstnanci nad 55 let si doplňují kvalifikaci hlavně pro oblast vzdělávání, zdravotní a sociální péče, veřejné správy, finančnictví, ale i pro vědeckou a technickou činnost. Bez povšimnutí zůstávají obory jako těžba, výroba energií či vodní hospodářství. V Česku se nejvíc starších pracovníků školí ve zdravotnictví, pro sociální péči a pro peněžnictví a pojišťovnictví.

Starší pracovníci se v Česku zatím příliš nevzdělávají.Lidé s vyšším vzděláním se dožívají vyššího věku. Nejdéle žijí vysokoškolačky. Nejhůř jsou na tom muži s nejnižší úrovní vzdělání, uvedli statistici. Rozdíl v délce života vysokoškolsky vzdělaných žen a mužů se základním či nižším středním vzděláním v Česku před několika roky dosahoval skoro deseti let, ukázalo srovnání.

Podle odborníků se člověk bez dalšího vzdělávání a doplňování kvalifikace po celý život v budoucnu neobejde. Opatření na podporu celoživotního učení chystá nyní ministerstvo práce, které by mělo vládě letos předložit návrh strategie aktivního stárnutí pro příštích pět let. Jedním z cílů by mělo být právě zvýšení účasti starších pracovníků na vzdělávání v podnicích, uvedlo ministerstvo na webu.

Někteří starší pracovníci si ale stěžují na to, že je prý firmy na školení či do kursů neposílají a snaží se jich spíš zbavovat a nahradit je mladšími silami. Výzkumnice Lucie Vidovičová z ústavu populačních studií už dřív uvedla, že důvodem není jen neochota zaměstnavatelů, ale někdy i nezájem starších zaměstnanců o další vzdělávání.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ