Vláda nebude platit žádné dluhy soukromých vlastníků OKD. Rozhodně prý nebude kupovat OKD, ani důl Paskov, a to ani, kdyby stál jen jednu korunu. Podle premiéra Jiřího Rusnoka se vláda bude soustředit hlavně na starost o lidi bez práce a širší obnovu Moravskoslezského regionu.
Anketa:
Měl by podle vás stát svou finanční podporou oddálit zavření dolu Paskov?
"Já tady zdůrazňuji, že my nebudeme jako česká vláda z peněz českých daňových poplatníků platit žádné dluhy soukromých vlastníků této firmy. To je prostě vyloučeno," uvedl Rusnok, podle něhož vláda takovým způsobem nemůže řešit situaci jednoho soukromého podniku. Připomněl také evropskou legislativu zakazující jakoukoliv veřejnou pomoc a zdůraznil zodpovědnost vlastníků dolu. V této souvislosti zmínil závazky, jaké na sebe majitelé vzali v době privatizace. Mluvčí Evropské komise Shirin Wheelerová v této souvislosti také uvedla, že při podobné pomoci by Praha navíc musela prokázat, že postupuje i vzhledem k problematice životního prostředí v souladu s evropským právem.
Odmítl také možnost, že by důl za jednu korunu odkoupil stát, jak o tom hovořila například ČSSD. Takové úvahy označil za naprosto scestné. "Abychom udržovali v chodu důl Paskov, pokud produkuje roční ztrátu miliardu a půl nebo dvě, tak si to vydělte počtem postižených lidí 2 tisíce, tak to jim můžeme skutečně zajistit luxusní sociální síť bez toho, aniž bychom stínovali nějakou těžbu uhlí," nechal se slyšet.
Vláda podle něj ale bude dělat veškerá opatření, která jsou možná a která jí přísluší. Hovořil přitom o zajištění sociálních kompenzačních programů a programů pro opětovné začlenění do společnosti, obecněji pak o aktivní politice zaměstnanosti a ekologických sanacích v regionu. Například na další část sanace ostravských lagun bude podle něj v nejbližší době uvolněna další miliarda korun.
Oficiální jednání s OKD zatím nezačala, uvedl také ministerský předseda. Poprvé se zástupci státu s vlastníky firmy sejdou 24. září. Schůzky, po níž Rusnok očekává další, se má zúčastnit i prezident Miloš Zeman.
Mluvčí OKD Marek Síbrt uvedl, že společnosti OKD ani NWR rozhodně nečekají, že by je měl zachraňovat stát. "Jsme soukromé firmy a je naším úkolem provést restrukturalizaci, která se nám mimochodem zatím velmi daří a dále v ní pokračujeme. Podaří-li se nám vyřešit otázky úspor v oblasti personálních nákladů a budoucnost Dolu Paskov, bude z OKD opět stabilizovaná firma, která bude v regionu nadále zaměstnávat tisíce lidí," uvedl.
Pokud by podle něj stát chtěl například kvůli udržení sociální stability regionu, aby firma provozování ztrátového dolu prodloužila a on kryl část nákladů, je firma připravena jednat. "Mimochodem, i pro zahájení těchto jednání bylo nutné formální rozhodnutí o útlumu," uvedl Síbrt. Dodal, že firma bude mít velmi brzy hotové právní analýzy, které ukážou možnosti dané českou i evropskou legislativou, a poté bude připravena je předložit vládě.
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že to, že stát nebude kupovat Důl Paskov ani za korunu, je jedna věc, ale je otázka, jestli není možné požádat o evropské dotace na útlum. "Státy Evropské unie měly možnost požádat o dotaci na útlum. Němci nebo Rumuni to tak udělali. Nevím, jestli to tak můžeme taky udělat, jestli ještě je ta možnost," řekl Pytlík. Odboráři podle něj nyní nechystají další podobné protesty, jako byla úterní demonstrace v Ostravě, a soustředí se na pokračující kolektivní vyjednávání. "Budou nové volby, uvidíme, co bude dál," řekl odborář.
Kolik lidí pracujících na Dole Paskov by po uzavření dolu mohlo rozšířit řady nezaměstnaných, zatím nikdo není schopen odhadnout. Záleží to mimo jiné i na ochotě horníků jít pracovat do jiných dolů na Karvinsko. Na Dole Paskov nyní pracuje téměř 3 tisíce lidí, z toho je zhruba 2500 vlastních zaměstnanců OKD a přes 400 pracovníků dodavatelských firem.
Pytlík řekl, že doufá, že se podaří do karvinské oblasti umístit větší část horníků. "Problém budou ti, co nebudou chtít, a ti, co jsou ze vzdálených oblastí, z okrajových částí Frýdecko-Místecka, Vsetína, Kopřivnice. Ta vzdálenost už je větší, takže by to mohl být problém," řekl Pytlík.
OKD je stoprocentně vlastněna firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Tato společnost pak téměř ze dvou třetin patří skupině BXR, ve které má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.
NWR v úterý oznámila, že důl Paskov uzavře, protože ve střednědobém výhledu zřejmě nebude konkurenceschopný. Představitelé OKD uvedli, že pokud společnost ponese související náklady sama, zavře důl k 31. prosinci 2014. Pokud by těžbu dotoval stát, a v této souvislosti se hovořilo o intervenci ve výši čtyř až šesti miliard korun, mohl by prý důl fungovat do roku 2018.
Rusnok prý netuší, kde se částka čtyři až šest miliard vzala. Uvedl ale, že ta "neblahá situace" bude všechny daňové poplatníky stát miliardy.
Pokud by byla podobná pomoc státu zvažována, musela by Praha prokázat, že otázka státní pomoci i problematika životního prostředí jsou v souladu s evropským právem, poznamenala mluvčí Evropské komise Shirin Wheelerová. Projekt velkého finančního rozsahu, přesahující 50 milionů eur (tedy asi 1,3 miliardy korun), by navíc musel být schvalován v samostatné proceduře.
Podle prezidenta Miloše Zemana by měl Bakala v brzké době říci, zda si v období, kdy mu důl Paskov a další podniky vynášely, tvořil rezervy na horší časy. Zeman v Bruselu řekl, že pokud to Bakala nedělal, lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech.
"Já sám se domnívám, že skutečně schopný podnikatel v době, kdy důl Paskov a další jeho podniky vytváří zisky, si nechává něco na horší časy a vytváří si tedy takzvaný rezervní fond," prohlásil Zeman. Záleží prý nyní na Bakalovi, zda v brzké době sdělí, zda si takový fond vytvořil, či ne. "Pokud si ho nevytvořil, tak lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech," uzavřel prezident.
