Stát si půjčuje efektivněji, i tak ale dluh roste

Státní dluh České republiky se od počátku roku ke konci června zvýšil o 10,5 miliardy korun na 1,678 bilionu korun. Údaje z počátku července na základě metodiky MMF potvrdilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh téměř 160 tisíc korun.

V samotném druhém čtvrtletí dluh ovšem klesl o 37,5 miliardy korun. Mezi hlavními příčinami poklesu hrubého státního dluhu ve druhém čtvrtletí byla splátka 40. emise státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 62,9 miliardy korun. Pokles byl podle dřívějšího vyjádření MF přirozenou reakcí na zvýšení finanční hotovosti, kterou má stát k dispozici.

Vnitřní zadlužení státu se za pololetí zvýšilo o 8,5 miliardy na 1,296 bilionu korun. Zahraniční dluh státu vzrostl o dvě miliardy na 382,3 miliardy korun.

Podle odhadů MF v prosincové strategii financování a řízení státního dluhu na letošní rok počítá MF s nárůstem dluhu na konci roku na 1,769 bilionu korun, ke konci roku 2014 na 1,859 bilionu a ke konci 2015 na 1,938 bilionu korun.

MF v červenci po zveřejnění údajů o dluhu informovalo o rozhodnutí snížit plánovanou hrubou výpůjční potřebu vlády bez vlivů operací s instrumenty v roce 2013 o 110 až 140 miliard korun na 90,7 miliardy korun až 120,7 miliardy korun z původně plánovaných 230,7 miliardy korun.

Rozhodnutí snížit výpůjční potřebu bylo plánováno od začátku roku, čekalo se jen na výsledky za druhé čtvrtletí. Umožnilo je podle tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska zejména efektivnější řízení likvidity po zprovoznění informačního systému Státní pokladny. MF tak nemusí držet vysokou rezervu pro financování státního dluhu, protože státní pokladna ji částečně nahrazuje. Dříve si stát musel půjčovat, ačkoli na účtech jednotlivých veřejných institucí ležely desítky miliard korun.