Státní dluh během prvního čtvrtletí klesl o 550 milionů na 1663,1 miliardy korun. Na každého Čecha tak připadá dluh téměř 158 tisíc korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu byly meziročně o 1,1 miliardy nižší a činily 0,9 miliardy korun.
"Česká vláda byla během prvních měsíců roku ve finanční situaci, kterou jí mohla drtivá většina věřitelů závidět. Její rozpočet vytvořil dvacetimiliardový přebytek a státní dluhopisy šly na dračku jako nikdy. Uvedená situace pomohla zvýšit hotovostní rezervu," uvedl hlavní analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle ministerstva je vývoj korunové hodnoty státního dluhu stabilizovaný. "Tato skutečnost přináší i nadále pozitivní dopady ve formě úspory úrokových výdajů státního rozpočtu souvisejících s emisní činností státu v průběhu roku," uvedlo ministerstvo. Sobíšek se ovšem domnívá, že při současné mimořádně příznivé situaci na trhu dluhopisů by neměla být nominální výše dluhu a jeho stabilizace dogmatem. "Za úvahu stojí využít současné mimořádné poptávky po dluhopisech a levně si předfinancovat budoucí výpůjční potřeby," uvedl.
Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda upozornil, že stabilizace státního dluhu není výsledkem zlepšení hospodaření české vlády - ať už té současné nebo minulých - ale čerpáním rezervních prostředků. "Dlouhodobě je ovšem kýžené státní dluh nejen stabilizovat, ale začít redukovat. Pokud se ekonomika bude vyvíjet podle očekávání a poroste tempy dvou nebo tří procent, měla by vláda být ambicióznější a zasadit se o nižší rozpočtové schodky," uvedl.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Ministerstvo během prvního čtvrtletí vydalo střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za 40,3 miliardy korun. "V prvním čtvrtletí 2015 nedošlo k žádné řádné splátce státních dluhopisů," uvedl úřad. Zároveň ČR ve čtvrtletí nevydala žádné emise dluhopisů na zahraničních trzích a nevyužila ani půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Zároveň celkové splátky úvěrů EIB v prvním čtvrtletí činily 0,8 miliardy korun.
V poměru k hrubému domácímu produktu je veřejné zadlužení České republiky v kontextu zemí Evropské unie podle Kovandy podprůměrné. "V daném ukazateli jsme na tom lépe než země jako Německo, Rakousko, Finsko či Nizozemsko, o takzvaných periferních státech eurozóny ani nemluvě," dodal.
Během celého roku 2014 státní dluh klesl meziročně o zhruba 20 miliard na 1663,7 miliardy korun, šlo o první pokles dluhu od roku 1995.
