Výsledky obchodů za loňský listopad jsou podle ekonomů zklamáním. Pokračovaly v propadu, prodalo se o 4,9 procenta méně zboží než ve stejném období minulého roku, kdy už v České republice řádila finanční krize.
Pokles se proti říjnu dokonce prohloubil, protože o měsíc dříve se tržby propadly meziročně o 4,7 procenta. "Výsledek za listopad je bezesporu zklamáním, neboť se srovnával už s krizí poznamenanými tržbami v listopadu 2008," upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Tak špatný výsledek neočekával ani největší pesimista na trhu.
Na nízkém spotřebitelském apetitu tuzemských domácností se podepsala rostoucí nezaměstnanost, v prosinci bylo nezaměstnaných téměř 540 tisíc lidí. Kvůli obavám z dalšího vývoje lidé šetřili, což se podepisuje na propadu tržeb. "Nejvíce je to patrné v prodeji méně zbytného zboží s vysokou citlivostí na příjmy domácností. Prodeje automobilů meziročně klesly o jedenáct procent, tržby z prodeje elektroniky, nábytku a dalšího vybavení domácností se snížily o 6,7 procenta," dodává ekonom David Marek z Patria Finance.
Naopak se daří obchodům s potravinami, kde se utratilo o zhruba jedno procento více než před rokem. Vyšší tržby hlásí také lékárny a drogerie. Jde o oblasti, které jsou nejméně citlivé na recesi.
ČTĚTE TAKÉ: Většina Čechů bude kvůli krizi slavit silvestra doma
Za celý loňský rok odhadují experti propad tržeb nejméně o čtyři procenta. Spotřebitelé navíc zůstanou opatrní i v příštích měsících. "Obchody se budou potýkat se slabou poptávkou po většinu letošního roku," říká Marek s tím, že zlepšení čeká až na konci roku.
Podle údajů zveřejněných Eurostatem se v listopadu sezonně očištěné tržby v obchodech v zemích Evropské unie snížily meziročně o 2,1 procenta. Nejvíce se tržby snížily v Lotyšsku (o 30,2 procenta), v Litvě (o 27,8 procenta) a v Estonsku (o 21,2 procenta), které mají obrovské problémy. Jejich předchozí rychlý růst byl tažen obrovskými úvěry a ty je nyní stahují ke dnu. Domácnosti i vlády musejí v těchto zemích tvrdě šetřit.
Nejrychleji rostly příjmy obchodníků v Polsku (o 4,6 procenta) a v Belgii (o 3,7 procenta), beze změny zůstaly ve Finsku.
Foto: Karel Šanda
