Chudší rozpočty
Švejnarův institut: Příjmy rodin klesnou kvůli DPH o 300 korun

Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty na 20 procent a snížení sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem o 1,8 procentního bodu sníží reálné příjmy průměrné domácnosti o procento, tedy o 289 korun měsíčně. Změny nejvíce dopadnou na desetinu nejchudších domácností, důchodců se sjednocení DPH díky valorizaci důchodů nedotkne.

Uvádí to analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který patří pod Národohospodářský ústav Akademie věd ČR. Zakladatelem institutu IDEA je ekonom Jan Švejnar.

Snížená sazba DPH nyní činí deset procent a základní 20 procent, vláda chce sazby sjednotit kvůli financování důchodové reformy. V nižší sazbě DPH by měly zůstat vyjmenované základní potraviny, kam patří mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. Zachování těchto potravin ve snížené sazbě daně ušetří průměrné domácnosti podle studie pouze 60 korun měsíčně. Samo sjednocení sazeb bez dalších úprav a kompenzací by dlouhodobě zvýšilo životní náklady průměrné domácnosti o 425 korun měsíčně.

Zvýšení DPH lze podle studie považovat za nutné pro důchodovou reformu jen do té míry, do které pokryje výpadek příjmů rozpočtu. "K tomu by ale stačilo sjednotit DPH na 18,4 procenta nebo zvýšit spodní sazbu na 16,6 procenta," stojí ve studii.

Snížení pojistného podle studie zmírňuje dopady sjednocení DPH tím, že v krátkém období zaměstnanci ušetří na daních z příjmu a podnikatelé na pojistném. V dlouhodobém období se zaměstnancům též nepatrně zvýší mzdy. V krátkém období tak průměrné domácností klesnou příjmy o 505 korun, v dlouhém období o zmíněných 289 korun měsíčně.

Více postihne sjednocení DPH a snížení sociálního pojištění vedle nízkopříjmových skupin také rodiny s dětmi. Podle výpočtů IDEA by dlouhodobě změny snížily reálné příjmy rodin s jedním dítětem o 456 korun měsíčně, s dvěma dětmi o 629 korun měsíčně a se třemi dětmi o 665 korun. Krátkodobé dopady pode výpočtů jsou ještě vyšší.

Sjednocení DPH však podle autorů nezpůsobí radikální změnu v nerovnostech životní úrovně mezi chudými a bohatými. "S výjimkou důchodců ponesou náklady všichni. Procentuální rozdíl mezi nejvíce postiženou a nejméně postiženou příjmovou skupinou je 1,27 procentního bodu," uvádí studie. Malé rozdíly plynou z toho, že domácnosti mají relativně podobný podíl výdajů podle daňových sazeb.

Autoři studie dále upozorňují, že z jejich výpočtů vyplývá, že nemá smysl ze sociálních ohledů udržovat dvě sazby DPH blízko sebe. Autoři studie se totiž zaměřili i na další možné úpravy DPH, konkrétně na možnost, že by se zvýšila zvýhodněná sazba z deseti na 17 procent a základní by se ponechala na 20 procentech.

Deficit veřejných financí by se měl podle navrhovaných změn snížit o 30 miliard korun. K jeho snížení podle studie přispívá 47 miliardami korun zvýšení DPH a dvěma miliardami ostatní efekty včetně úspor na mzdových nákladech. Ke zvýšení deficitu přispívá 19 miliardami korun nižší výběr pojistného.

Vládní koalice deklarovala, že změnu DPH například doprovodí zvýšením důchodů, zvýšením slev na děti pro rodiny nebo zvýšením životního minima, od něhož se odvozují sociální dávky. Snížená desetiprocentní sazba se v současné době vedle potravin vztahuje například na léky, ubytovací služby, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči.