Současný odhadovaný růst ekonomiky o tři procenta je důsledkem loňské intervence České národní banky (ČNB) a oslabení koruny. V diskusním pořadu České televize to uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Banka podle něj kurz koruny hodlá hlídat i po roce 2016, kdy chce s udržováním kurzu nad 27 korunami za euro skončit.
" I po exitu budeme sledovat vývoj kurzu a v případě mimořádně vysoké volatility na trh vstoupíme a zastabilizujeme kurz," uvedl Tomšík. Banka zasáhne i tehdy, pokud by koruna začala po skončení intervencí prudce posilovat, což ale ČNB nepředpokládá. Podle Tomšíka by v takovém případě opět mohla hrozit deflace, přílišné posilování by dále poškodilo tuzemské exportéry.
Kroky ČNB v souvislosti s intervencemi dlouhodobě kritizují odbory. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly poškodily intervence tuzemské zaměstnance bez toho, aby se vyplnil jeden ze slibů ČNB, a tím bylo vytvoření až 30 tisíc pracovních míst.
Podle Tomšíka ale první dopady intervencí na zaměstnanost v Česku ale vidět jsou. Po intervencích především nevzrostla nezaměstnanost a snížil se počet částečných pracovních úvazků ve prospěch celých úvazků. ČNB rovněž v ekonomice začíná vidět první signály ukazující nárůst nominálních mezd. Obecně každý nárůst hrubého národního produktu o procento znamená nárůst zaměstnanosti o dvě procenta, dodal viceguvernér.
ČNB v závěru července zlepšila odhad vývoje HDP pro letošní rok na 2,9 procenta. Naopak pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu zhoršila na tři procenta. Nezaměstnanost v ČR v červenci činila 7,4 procenta, před rokem byla o desetinu procentního bodu vyšší.
Špatné výsledky cizích bank jejich české dcery neohrozí
Tomšík se v pořadu vyjádřil i k vývoji českého bankovního sektoru. Případné špatné výsledky evropských bankovních domů v zátěžových testech podle něj nebudou mít vliv na tuzemské banky. Česká národní banka (ČNB) má dostatek nástrojů pro zajištění stability českého bankovního sektoru. Výsledky testů, které ukazují, jak zdravé jsou evropské banky, by měly být k dispozici v listopadu.
Česká národní banka podle Tomšíka po komerčních bankách požaduje dostatek kapitálu (takzvanou kapitálovou přiměřenost), aby případný odliv peněz z hospodářsky úspěšných dceřiných bank v ČR k mateřským společnostem neohrozil tuzemský bankovní systém. V současnosti je podle něj tuzemský bankovní sektor zdravý.
Hůře jsou na tom podle viceguvernéra družstevní záložny. "Družstevní sektor je rizikovější a je potřeba přijmout adekvátní nástroje k posílení stability tohoto sektoru," uvedl Tomšík s tím, že pro ozdravění systému je nutné posílit princip družstevnictví, a nikoliv, aby i nadále kampeličky fungovaly na bázi bankovnictví. Podle dřívějších návrhů centrální banky by například družstevní záložny mohly poskytovat úvěry pouze svým členům.
Vlastní zátěžové testy českých bankovních domů představila ČNB v polovině letošního června. Podle výsledků je tuzemský bankovní sektor jako celek odolný i v případě velmi nepříznivého vývoje ekonomiky. Kapitálová přiměřenost sektoru by zůstala výrazně nad požadovaným osmiprocentním minimem i ve scénáři, který pro následující tři roky předpokládá silnou recesi spojenou s deflací, uvedla ČNB.
