Podíl cizinců ve vedení největších českých firem od začátku tisíciletí stoupl ze čtvrtiny na více než třetinu. Jejich největší podíl je stále na pozici jednatelů, ačkoli se výrazně snížil. Vyplývá to z průzkumu centra Deloitte Corporate Governance, který srovnával podíl cizinců ve statutárních a dozorčích orgánech stovky největších firem v letech 2000 a 2012.
"Výsledky průzkumu svědčí o tom, že pozice zahraničních manažerů v řídících i dozorčích orgánech českých firem výrazně posílila. Nejvíce je to patrné především u členů představenstva, kde se jejich počet zhruba ztrojnásobil, u členů dozorčích rad zdvojnásobil, naopak u jednatelů poklesl," uvedl vedoucí centra Jan Spáčil.
V roce 2000 zasedalo v představenstvech společností pouhých 11 procent cizinců. Od té doby jejich podíl stoupl na 33 procent. Trend rostoucího obsazování cizinců do představenstev firem je dlouhodobý a souvisí s tím, že proti roku 2000 je mezi nejvýznamnějšími českými firmami stále více společností v rukách zahraničních vlastníků. Ti pak častěji nominují do nejvyšších řídících orgánů svoje zástupce, upozornil Spáčil.
Podobný rostoucí trend, i když ne tak dramatický, zažívají i dozorčí rady tuzemských společností. Zatímco tam v roce 2000 zasedalo 15,6 procenta zahraničních manažerů, nyní jich přibylo na více než 30 procent.
Více než polovina firem dosazuje členy dozorčích rad ze svých mateřských společností. To platí především právě pro podniky se zahraničními vlastníky. Naopak pouze necelá čtvrtina společností rekrutuje členy dozorčích rad z externích zdrojů mimo svou skupinu, doplnila advokátka Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jaroslava Ignáciková.
Naprosto opačná situace panuje u zahraničních jednatelů v českých firmách. Ti ještě na začátku tisíciletí tvořili téměř polovinu ze všech (48,4 procent), o 12 let později při celkovém vyšším počtu všech jednatelů klesl jejich podíl na 39 procent. Jedním z možných důvodů poklesu podílu zahraničních jednatelů prý může být i nevyhovující legislativa v této oblasti.
