Uhlí brzo dojde, Říman prosazuje jadernou energii

Řešením energetických problémů ČR je za současného stavu jen další využívání jaderné energie. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na veřejném slyšení Senátu, které se týkalo důsledků březnového rozhodnutí EU o zvýšení podílu obnovitelné energie na 20 procent v roce 2020 a jeho vlivu na českou energetickou politiku.

"Jadernou energetiku považuji za konečné řešení energetických problémů aspoň pro tuto dobu," uvedl ministr. Závazek z programového prohlášení kabinetu o tom, že "vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků", nepokládá Říman za tak fatální. Podle ministra to konečně rozhýbalo debatu, zda pokračovat ve výstavbě. Věří proto, že na základě veřejných diskusí se podaří dospět k rozumným závěrům, které budou celospolečensky akceptovatelné.

Říman připomněl, že Česko je z jedné třetiny závislé na dovozu energetických zdrojů, jakými jsou ropa a plyn. Těžba uhlí má podle propočtů skončit v roce 2015. Česko by pak muselo v roce 2020 dovážet osm milionů tun černého uhlí, v roce 2040 pak už 32 milionů tun, dodal Říman. Alternativní zdroje energie podle ministra nemohou tuto energetickou bilanci vyřešit. "Těch 80 procent někde prostě bude muset být vzato," uvedl Říman s poukazem na poměr mezi obnovitelnými a ostatními zdroji energie, s nímž počítá rozhodnutí EU.

Římanův postoj podpořil Daniel Koštoval z ministerstva zahraničí, který se věnuje energetické bezpečnosti. Uvedl, že v horizontu pěti či deseti let při současných zdrojích nebude dost elektrické energie při rostoucí poptávce. Nejpřijatelnějším řešením je prý proto nyní výstavba nového jaderného bloku. "Nový zdroj na bázi jádra se nám zdá jako něco, o čem je třeba vážně přemýšlet," uvedl Koštoval.

Jeho postoj zpochybnil Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla. Podle něj je třeba počkat na závěry Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu, kterou vede předseda Akademie věd Václav Pačes. Podle Sequense není například jisté, zda by bylo možné potřeby nového jaderného bloku pokrýt z českých zásob uranu a zda by ho také nebylo možné dovážet.

Foto: Jan Schejbal