Uhlí dojde. Postaví v Plzni atomovou teplárnu?

Plzeňská teplárenská začíná pracovat na studii, která srovná paliva, jimiž by se mohly vytápět byty a firmy v Plzni za 20 a více let. Kromě plynu, uhlí, biomasy i komunálního odpadu počítá vize také s možností malé jaderné výtopny. Na její studii začal městský podnik pracovat s výzkumníky v Rusku, kde už první podobné zařízení o výkonu 200 MW funguje od roku 1966 ve 130tisícovém Dimitrovgradu, městě 800 kilometrů od Moskvy.

"Ptáme se, čím budeme topit za 20 let. Politici nevyřešili problém uhlí a už je vlastně neřešitelný. Uhlí za 20 let dojde," řekl generální ředitel teplárny Tomáš Drápela. Teplárna je podle něj v regionu vizionářem. Vznikla z ní moderní elektrárna, díky níž může být teplo v Plzni stále levné.

Teplárenský reaktor by nebyl klasickým blokem, který se používá u jaderných elektráren. "Je to baterie, kterou laicky řečeno přivezou na náklaďáku a tady se napojí. Za 20 let dojde a potom přivezou novou," řekl Drápela. Pro zařízení nejsou v ČR stanovená bezpečnostní a provozní pravidla.

"Do Ruska jsme poslali mladé inženýry. Je to jedna z variant, jak tady centrální zdroj udržet s přijatelnými cenami tepla. Proto jsme se byli podívat po světě na novinky," uvedl Drápela. 

Uhlí podle něj "nikdo nevyřeší". Plyn bude velmi drahý a navíc není jasné, zda půjde kvůli politickým konfliktům o stabilní palivo. Dřevní štěpka je "výborná, ale možnosti paliva v západních Čechách už jsou vyčerpány". Navíc energie z biomasy je nyní 2,5krát dražší než energie z uhlí. Teplárna počítá také s odpadem, což bude ale vždy doplněk, protože budovaná spalovna vytopí jen čtvrtinu Plzně a odpadu je v kraji málo.

"Rozdíl mezi výtopenským jaderným zařízením a Temelínem je diametrální, hlavně v požadavcích na bezpečnostní opatření," řekl technický ředitel firmy Jiří Holoubek. Technologie pochází z jaderných ponorek. Zařízení jsou podle něj umístitelná v blízkosti obytných zón. Nádoba, v níž se pohybují regulační tyče, by byla v zemi v hloubce asi 20 metrů.

"V Rusku prototypy fungují. Zatím se ale sériově nevyrábějí. Další tam chtějí zprovoznit v roce 2018," řekl Holoubek. Podle něj jsou Rusové schopni navrhnout libovolný výkon. Výzkumný ústav v Dimitrovgradu, jeden ze sedmi největších v Rusku, patří pod státní Rosatom. Další teplárenské reaktory pracují v Kanadě a Číně.

Firma začne s Rusy pracovat na studii proveditelnosti, která podle sítí a výkonů určí typ, bezpečnostní požadavky i umístění v teplárně nebo na okraji města. Dále řekne, jaké výhody má pouhý výtopenský reaktor nebo reaktor s výrobou elektřiny. Studie se bude zpracovávat asi rok a doporučí optimální variantu pro Plzeň. "Pokud by to někdy město s teplárnou chtělo realizovat, tak musí za Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB), se kterým bude muset diskutovat podmínky, za jakých by toto zařízení bylo umístitelné v ČR," řekl Holoubek.

"Malé modulární reaktory mají budoucnost. Státní dozor bude ale pro jejich schválení požadovat, aby dané zařízení bylo licencováno v zemi původu a referenční zařízení bylo pokud možno v provozu. Vzhledem ke stavu připravenosti se nedá předpokládat, že by byl dostupný projekt k dispozici během nejbližších 15 let," řekla šéfka SÚJB Dana Drábová. Podle ní se o projektech okresních jaderných tepláren uvažovalo už v 80. letech a Plzeň byla už tehdy velmi aktivní.

Za rok má být tedy známá technologie, výkon, bezpečnostní parametry a cena stavby a výhled ceny tepla v Plzni. "Je to skutečně vize a může se zjistit, že je to úplná blbost," řekl Drápela.

Na vytápění Plzně jadernou energií byly v letech 1988 až 1991 zpracovány dvě studie, ruská a německá. Potřebu malých a středních jaderně energetických bloků v Evropě potvrdila nedávno také MAAE, Mezinárodní agentura pro atomovou energii.