Kontrola
Úřad: Ministerstvo postupovalo při prodeji majetku nekoncepčně
22.07.2013 09:05 Aktualizováno 22.07. 15:49
Ministerstvo obrany rozhodovalo o prodeji nepotřebného nemovitého majetku státního Vojenského opravárenského podniku CZ (VOP CZ) nekoncepčně a nekoordinovaně.
Například z prodeje majetku firmy ve Šternberku po zahrnutí rezervy na odstupné zaměstnanců dosáhne účetní ztráta až 187 milionů korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil hospodaření podniku v letech 2009 až 2011. Ministerstvo obrany uvedlo, že cena vzešlá ze soutěže byla vyšší než stanovená znaleckým posudkem poradenské firmy Ernst & Young.
Kontrola se zaměřila na pět případů prodeje nepotřebného nemovitého majetku VOP CZ. Podnik byl od roku 2011 rozdělen na organizační jednotky Šternberk, Šenov u Nového Jičína, Vyškov, Slavičín a Brno.
Ve Šternberku se podle NKÚ prodával majetek za 274 milionů korun, jehož součástí byla vybavená montážní hala z roku 2007. Její stavba stála 219 milionů korun. Znalecký posudek stanovil kupní cenu v rozmezí od 84 do 134 milionů korun. Hodnoticí komise schválila prodej uchazeči, který dal nejvyšší nabídku 136 milionů korun.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška platí ekonomický fakt, že účetní ceny nevyjadřují skutečnou hodnotu majetku v daném místě a čase. "Proto nelze považovat za relevantní komentář NKÚ vztahující se k účetní ztrátě z prodeje majetku, na jejíž krytí byla vytvořena rezerva plně v intencích zákona o účetnictví," uvedl.
Ministerstvo obrany tak považuje prodej majetku ve Šternberku za úspěch, podotkl Pejšek. Výrobní hala z roku 2007 byla podle něj již delší dobu nevyužívaná kvůli nedostatku zakázek. "Podnik a ministerstvo obrany tak naopak konaly plně v souladu s principem péče řádného hospodáře, neboť pokud by byl nepotřebný majetek státním podnikem nadále udržován za situace, kdy státní podnik nemá dostatek zakázek, vedlo by to k dalším finančním ztrátám, které by měly vliv na finanční situaci státního podniku," dodal mluvčí.
Jako příklad nekoncepčního a nekoordinovaného postupu ministerstva obrany NKÚ uvedl například to, že s prodejem nepotřebného majetku firmy ve Šternberku udělilo ministerstvo souhlas až poté, co ho schválila dozorčí rada. A to přesto, že prodej byl plánován už od září 2011. Podle Pejška ale ministr obrany se záměrem prodeje majetku ve Šternberku souhlasil již v rámci předložení jednotné strategie, kterou schválila vláda a podle které právě od roku 2011 ministerstvo obrany postupuje při transformaci státních podniků.
O prodeji majetku VOP ve Šternberku byla přitom podle mluvčího průběžně informována dozorčí rada podniku i ministerstvo obrany jako zakladatel VOP. "NKÚ si zřejmě chybně vyložil instrument souhlasu zakladatele s nakládáním vymezeného určeného majetku dle zákona o státním podniku," doplnil.
Úřad dále upozornil, že VOP CZ nesjednal ve smlouvách se zahraničními odběrateli sankce za neplnění pohledávek. Proto je později nemohl v případě neplacení odběratelů uplatňovat. Podle NKÚ tak podnik nepostupoval s péčí řádného hospodáře. Rozšířil například předmět jedné kupní smlouvy o 6,7 milionu korun, přestože odběratel měl už dva měsíce zpoždění se zaplacením kupní ceny, která činila 34,7 milionu korun.
Hlavním předmětem podnikání VOP CZ jsou strategické dodávky a služby pro zajištění obrany a bezpečnosti státu. Přesto se podle NKÚ na tržbách stále více podílejí zakázky z civilního sektoru, v roce 2011 to bylo 52 procent, zjistili kontroloři. Důvodem jsou podle nich stále nižší rozpočty ministerstva obrany, které by mělo s ohledem na hlavní předmět podnikání státního podniku být jeho majoritním zadavatelem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.