Zemědělské družstvo Maleč, které patří mezi tradiční české pěstitele kmínu, letos toto koření sklidilo ze 75 hektarů polí. Sucho urychlilo zrání kmínu o víc než týden. Je drobnější, ale výnosy jsou dobré, řekl agronom Josef Lihnart, který je zároveň předsedou spolku Český kmín sdružujícího pěstitele. Kmín se ale většinou pěstuje jako dvouletá plodina a chybějící vláha je znát na stavu mladých porostů vysetých zjara.
Dopad sucha na letošní sklizeň nebyl podle Linharta tak velký i díky tomu, že starší rostliny kmínu mají silný kořen. "Výnosy byly lepší průměr," zhodnotil. Z hektaru družstvo sklidilo něco přes tunu kmínu. Dosoušet ho nebylo potřeba, což se jinak musí provádět šetrně s ohledem na ceněné silice, tedy éterické látky zajišťující typickou chuť a vůni tohoto koření.
Výsledky testování obsahu silic z letošní sklizně ještě družstvo nemá. Linhart si je jistý tím, že bude vyšší než 2,8 procenta, což je jedno z důležitých kritérií pro používání chráněného označení původu Český kmín, které stejnojmenné sdružení získalo v Bruselu v roce 2008. Uspělo díky tomu, že se mu podařilo prokázat vysokou kvalitu domácí produkce. Před rokem obsah silic u kmínu z Malče převyšoval čtyři procenta.
U čerstvě sklizeného kmínu teď přijde na řadu čištění od zbytků stonků. V Malči kromě čističek se síty používají novou technologii vybavenou mikrokamerami a vzduchovými tryskami. Čištění kmínu družstvo zajišťuje i pro okolní pěstitele. Do jeho hal už je voňavého koření svezeno okolo 200 tun.
Družstvo hospodaří na 1400 hektarech orné půdy, z nichž větší část leží v CHKO Železné hory. "Kmín se v Malči pěstuje od roku 1973 nepřetržitě," řekl Linhart. Uvedl, že v posledních letech se pěstitelé musejí vyrovnávat s kolísáním výkupních cen, což má dopad na rozlohu polí. Například v roce 2015 podle statistiky rostl kmín v ČR na 1900 hektarech, letos zabíral 4685 hektarů. Pětina českých polí s kmínem je na Vysočině.
Domácí pěstitelé musejí čelit také dovozu, který plynul třeba až z Kanady nebo Egypta. Podle Linharta by naopak bylo potřeba posilovat export, jenž zatím směřoval především na Slovensko, do Rakouska a Německa. Na kmínu podle jeho zkušenosti šetří i některé pekárny. "Já těžce nesu, když přijdu do nějakého supermarketu, že tam jsou rohlíky a jiné pečivo bez kmínu," řekl. Kromě toho, že jde o tradiční koření české kuchyně, kmín podle Linharta také pozitivně ovlivňuje trávení. Podotkl, že komu vadí celý kmín, může použít mletý nebo drcený. Objevují se i nové výrobky. Jeden mlýn teď začal z kmínu z Malče dělat olej. Kmín se využívá také ve farmaceutickém průmyslu.
