Spojené státy nehodlají uplatnit vůči Japonsku a deseti zemím EU včetně Česka svůj nový zákon, který ukládá uvalit sankce na všechny zahraniční banky provádějící finanční transakce s íránskou centrální bankou kvůli nákupům íránské ropy či íránských ropných produktů. Uvedlo to americké ministerstvo zahraničí. Zákon umožňuje prezidentovi USA neuplatnit zákon vůči zemím, které tyto nákupy alespoň výrazně sníží.
Podmínky pro udělení výjimky z amerického zákona za výrazné snížení nákupu íránské ropy a ropných produktů splňují kromě Japonska také Česko, Belgie, Británie, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko, upřesnilo podle zahraničních agentur americké ministerstvo zahraničí.
V USA koncem února vstoupil v platnost zákon, který americkému prezidentovi ukládá udělit do 60 dní případné výjimky a sankce, které by začaly platit 28. června. Americké ministerstvo zahraničí dnes upřesnilo, že zproštění sankcí pro Japonsko a deset zemí EU platí 180 dní a může se obnovovat.
"Opatření, která tyto země přijaly, nebyla snadná. Musely přehodnotit své energetické potřeby v době, která je pro světovou ekonomiku kritická, a rychle hledat za íránskou ropu náhradu," zdůraznila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v prohlášení pro americké zákonodárce, kteří dohlížejí na dodržování nového zákona.
Česko, Belgie a další země EU zastavily či omezily dovoz ropy z Íránu, sdělila 20. února mluvčí Evropské komise Marlene Holznerová.
Za rok 2011 dovezlo Česko z Íránu podle Českého statistického úřadu 169 tisíc tun ropy, což bylo mírně víc než předloni. "Naposledy se dovoz ropy z Íránu uskutečnil v červenci 2011 ve výši 22 tisíc tun," řekla v únoru mluvčí ČSÚ Bohumila Beranová. Podíl íránské ropy na celkovém dovozu "černého zlata" do České republiky činil za devět měsíců loňského roku 3,3 procenta, vyplývá z údajů ministerstva průmyslu a obchodu.
Americké sankce na základě nového zákona hrozí dalším 12 zemím, které stále dovážejí íránskou ropu. Mezi nimi je především Indie, Čína, Turecko a Jižní Korea.
OSN a západní země uvalily v posledních pěti letech na Írán řadu ekonomických sankcí kvůli údajnému úsilí Teheránu vyrobit vlastní jadernou zbraň. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program slouží výlučně k mírovým účelům, ale mezinárodním inspekčním týmům neumožňuje dostatečnou kontrolu svých jaderných provozů.
