V České republice je nyní možné půjčit si peníze přes internet formou aukce. Činnost totiž zahájila internetová platforma Bankerat.cz, která zprostředkovává individuální půjčky přímo mezi konkrétními lidmi. Principem jeho fungování je aukční systém. Novinářům to řekl výkonný ředitel a většinový vlastník portálu Roman Kakos. Ekonomové považují platformu za zajímavý nápad, který ale podle nich neohrozí zaběhnutý systém bankovních úvěrů a půjček.
Propojení mezi dlužníkem a věřitelem prostřednictví internetové platformy, jež vynechává banku, je zajímavým nápadem, který si může najít své příznivce, řekl šéfredaktor serveru Investujeme.cz Petr Zámečník. Spolumajitel poradenské firmy Partners Tomáš Prouza míní, že pro zájemce o levný úvěr jde o zajímavou platformu. Obává se ale, že bude nouze o věřitele, ochotné investovat své peníze. Bonitní klienti totiž nemají problém získat u banky velmi levné úvěry, takže na bankerat se budou obracet jen lidé s omezenou schopností splácet, se záznamy v registrech a podobně.
Lidé podle Kakose vydělávají na tom, že obcházejí banku jako drahého prostředníka, který spotřebovává svou marži (rozdíl mezi úročením vkladu a celkovými náklady na půjčku) na financování svých rostoucích provozních nákladů.
Nejnižší úrok vyhrává
Potenciální věřitelé se na portálu bankerat.cz účastní aukce, ve které dávají své nabídky potenciálním dlužníkům. V aukci vyhrává ten, kdo nabídne potenciálnímu dlužníkovi půjčku s nejnižším úrokem. Dlužník má potom možnost jednu či více nabídek přijmout, odmítnout, nebo přijmout pouze část nabízené částky.
Riziko nesplacení půjčky leží na věřiteli a je zahrnuto v jeho úrokovém výnosu. Zprostředkovatel (provozovatel platformy) si účtuje poplatek dvě až tři procenta od dlužníka v závislosti na hodnocení půjčky a 1,5 procenta ročně od věřitele za administraci a správu půjčky.
Je to bezpečné?
Otázkou podle Zámečníka je to, jakým způsobem budou moci poskytovatelé zdrojů prověřit bonitu dlužníků. Banky mají přístup do úvěrových registrů, k nimž ovšem věřitelé na této internetové platformě přístup mít nebudou. Rizika jsou přitom přinejmenším stejná jako u jakýchkoliv jiných půjček, doplnil analytik AWD Lukáš Buřík.
Pokud si věřitelé do nabízeného úroku adekvátně promítnou riziko a další náklady s půjčkou spojené, nebudou schopni se dostat na lepší podmínky než banky, dodal Prouza.
Obejít nenasytnou banku
Podstatou všech půjčkových P2P platforem je podle Kakose vynechání banky, která na svůj nákladný provoz spotřebovává téměř veškerou marži mezi vklady a půjčkami. " U naší cílové skupiny se celkové náklady na půjčku (RPSN) pohybují někde mezi 19 až 37 procenty ročně, zatímco vklady na bankovním účtu jsou dnes úročeny pouze okolo 0,1 procenta ročně," podotkl Kakos.
Tento systém se ve světě jinak také označuje P2P banking, nebo P2P lending. Světovým průkopníkem byla firma Zopa, která ve Velké Británii představila svou platformu v únoru 2005. Zatímco v roce 2005 byly ve světě poskytnuty v rámci platforem P2P půjčky za 118 milionů USD, v roce 2007 to bylo 647 milionů dolarů. Odhad pro rok 2010 udává 5,8 miliardy USD. Nyní je na světě společně s bankerat.cz zatím kolem 35 společností provozujících P2P banking platformu.
