V českých dolech je uran za stamiliardy

Dramatický růst cen uranu zvýšil hodnotu zásob strategické suroviny v České republice na více než 600 miliard. Zájem o tuto komoditu vyvolaly plány na výstavbu jaderných elektráren po celém světě.

Zájem o palivo pro jaderné elektrárny ve světě ovlivnil rozhodování Topolánkovy vlády, která v květnu povolila další těžbu v dole Rožná, který se nachází v Dolní Rožínce na Vysočině. Státní podnik Diamo, který důl spravuje, bude každý rok předkládat vládě zprávu o výhodnosti těžby. Podle posledních odhadů by se těžba mohla vyplácet do roku 2012.

„Množství momentálně ověřených zásob na ložisku Rožná je 1015 tun uranu,“ uvádí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Zásoby suroviny mají hodnotu přes šest miliard korun. Ještě větší zásoby, kolem sta tisíc tun, leží ve Stráži pod Ralskem. Při vytěžení celého ložiska by stát inkasoval při současných cenách přes 600 miliard korun. Od této částky by se však musely odečíst náklady na těžbu a odstranění ekologických škod.

Zásoby navíc leží v dole, kde v současnosti probíhá útlum a odstraňují se ekologické škody. Při těžbě za vlády komunistů bylo totiž použito agresivní kyseliny sírové, což doslova zdevastovalo okolí dolu. Náklady na odstranění následků nešetrné těžby se odhadují na přibližně šedesát miliard korun do roku 2040.

Roční produkce jediného tuzemského producenta této suroviny, státního podniku Diamo, byla loni 375 tun uranu, což z České republiky činí dvanáctého největšího těžaře na světě. Na čele největších dobyvatelů je Kanada a Austrálie. Zpracovaný uran odebírá především energetický holding ČEZ, který si z něj nechává vyrábět u ruské společnosti Tvel palivové tyče pro jadernou elektrárnu v Dukovanech.

Postoj Topolánkovy vlády je významnou změnou oproti polovině devadesátých let. V roce 1996 totiž bylo rozhodnuto o útlumu těžby uranu v tuzemských dolech, protože při tehdejších cenách šlo o prodělečný podnik. O to, že těžba neskončila na začátku tisíciletí, se zasadil exministr průmyslu Miroslav Grégr. Vývoj ceny na světovém trhu mu dal za pravdu.

Cena uranového koncentrátu se od roku 2001 do současnosti zdevatenáctinásobila, ze 7,1 na 135 dolarů za libru. Jeden kilogram vzácné komodity se tak nyní na světových trzích prodává za přibližně 6150 korun. Jen od začátku roku vzrostla cena o téměř sto procent.

Na cenovém boomu přitom může vydělat nejen státní podnik, ale rovněž čeští investoři. V horizontu let totiž půjde cena uranu nahoru. „Může jít na dvě stě dolarů za libru,“ odhaduje Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum. V současnosti je však podle něho trh zralý na pokles cen. Hodnota totiž vyletěla nahoru příliš prudce. „Nedivil bych se, kdyby cena uranu spadla o deset či dvacet procent.“ Během poklesu bude nejpříhodnější doba pro nákup fondů nebo těžařských firem, které se soustředí na uran.

Více informací najdete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN.

Produkce uranu v České republice