Veleba: Farmáři zablokují zásobování řetězců

Šéf Agrární komory ČR Jan Veleba má na své pondělní schůzce s prezidentem Václavem Klausem mluvit o nutnosti debyrokratizace evropské agrární politiky i o chystaných protestech zemědělců proti politice obchodních řetězců.

Čeho se bude týkat vaše odpolední jednání s prezidentem Václavem Klausem?

V zásadě budeme jednat o stejných tématech jako při dopolední schůzce s vicepremiérem Vondrou. Budeme mluvit o přípravách českého předsednictví a jedním z bodů bude požadavek zahájit v rámci našeho předsednictví tlak na debyrokratizaci EU a zejména její agrární politiky, která podle mého zachází do slepé uličky. Průměrný farmář nebude schopen tyto záležitosti vůbec administrovat. Pokud ten trend půjde dál, pak se v roce 2009 dostaneme do situace, kdy vlastně budeme farmáře měnit na úředníky. A to rozhodně nemůžeme připustit. Ta mašinérie je dnes tak obrovská, že je třeba se tomu postavit jak u nás, tak v EU. Proto jsme při agrární komoře zřídili odbornou komisi, která se nazývá Sebeobrana proti byrokracii.

To se nejspíš týká především čerpání peněz z evropských fondů…

Ano, zejména se to týká čerpání peněz a dokladování podmínek, na kterých to čerpání závisí.

Je ta byrokratizace u nás menší?

Není. My pravděpodobně máme v povaze "být papežštější než papež". Čili naše státní administrativa místo toho, aby se snažila farmářům ulevit, tak nám ještě přidává. Například v České republice byla listérie a nebyla nikde jinde, byla tu salmonela a nebyla nikde jinde… Ale tak to samozřejmě není, ta listérie je jak v České republice, tak i jinde, salmonela je jak v českých chovech, tak i v zahraničí. Jenomže v jiných státech svoje farmáře trochu chrání a nestraší zbytečně spotřebitele.

A další body vaší návštěvy na Hradě?

Pan prezident od nás také dostane pozvání na agrární kongres Severní Amerika – Evropa, který byl svěřen naší agrární komoře a který budeme pořádat v Praze od 15. do 17. října. Jde o nejvýznamnější agrární akci v tomto roce. Ten kongres se koná každé dva roky, naposledy byl před dvěma lety v Americe. Dostane pozvání i na národní dožínky na 25. srpna do Českých Budějovic a vyložíme mu samozřejmě i naše důvody pro připravované protesty proti politice obchodních řetězců.

Jakého charakteru ty protesty budou?

Budou to s největší pravděpodobností akce, které budou namířeny přímo proti některým obchodním řetězcům. Rozhodli jsme se, že to budou akce typu blokád zásobování. My nemůžeme za to, že česká politika se dostala do situace, kdy není možné ničeho dosáhnout jednáním, ale jedině nátlakem. Zatím vyhodnocujeme, kterých řetězců se to bude týkat, děláme si v nich průzkum na příkladu masa, což znamená, že zjišťujeme podíly českého a dovezeného masa. Hotové to bude během tohoto nebo příštího týdne a my na základě konkrétních výsledků vybereme pravděpodobně dva řetězce, kterých se to bude týkat.

Shodou okolností ve stejnou dobu jako vaše návštěva na Hradě proběhne i tisková konference ministra zemědělství Petra Gandaloviče na téma podpora českého venkova a zemědělství. V čem vidíte její pozitiva a v čem jsou největší zádrhele?

Tak zaprvé, to, že jako v podstatě v první zemi byl u nás vytvořen program rozvoje venkova, to samozřejmě považuji za velký úspěch Petra Gandaloviče, nutno ale říct, že jeho základ byl položen už za jeho předchůdce Mládka. My díky tomu budeme jedni z prvních, kdo bude z programu rozvoje venkova čerpat prostředky.

A ty zádrhele?

Nám na tom vadí jedna věc. O tom, zda budeme nebo nebudeme konkurenceschopní – a kvůli rozdílným dotacím s tím máme velké problémy –, rozhodne zejména program modernizace zemědělských podniků. Program rozvoje venkova má čtyři části, modernizace farem je v té první. A bohužel Česká republika má v této části nejméně prostředků ze všech srovnatelných zemí. My tam máme 22 procent, Slováci mají 37, Maďaři mají přes 40, Poláci přes 50. Takže nám budou chybět zdroje na modernizaci.

To je naše velká slabina. A současný trend třeba co se týče vepřového dokládá, že jsme skutečně relativně málo připraveni na volnou soutěž. Je třeba přemýšlet o tom, jestli by mimo veškeré dotační tituly z evropských zdrojů nešly pořídit i další finanční prostředky do resortu. Mluvím třeba o Evropské bance, o normálním zápůjčním kapitálu.

Foto: ČTK