Francouzský velvyslanec v Česku Roland Galharague kritizoval podmínky tuzemského obřího mýtného tendru. Zadávací podmínky soutěže za zhruba 29 miliard korun podle něj poškozují francouzské firmy hodně působící v Severní Americe, a naopak nahrávají dosavadnímu správci, rakouské společnosti Kapsch. Uvedl to v dopise, který zaslal ministru dopravy Danu Ťokovi.
"Ministerstvo stížnost ambasády a francouzských společností obdrželo a pracuje na oficiální odpovědi, ve které výtky odmítne," řekl mluvčí resortu Tomáš Neřold. Francouzská ambasáda se k problematice vyjádřit odmítla.
Velvyslanec v dopise cituje poznámky francouzských společností. Českému úřadu vytýkají, že kvůli specifickým podmínkám soutěže nemohou být v tendru uznány reference ze zakázek realizovaných v USA a Kanadě. Rovněž jim vadí podmínka, aby účastník soutěže měl zkušenosti se zpoplatněním alespoň tisíce kilometrů silniční sítě.
Výtku k diskriminačním podmínkám pro francouzské společnosti však ministerstvo odmítá s tím, že francouzské firmy se mohou tendru zúčastnit, pokud dodají systémy kompatibilní s jinými evropskými zařízeními. "Požadavek na mikrovlnu a satelit vyplývá z předpisů EU pro interoperabilitu. Je tedy logické, že hledáme společnost, která s takovými systémy má zkušenosti, a ne někoho, kdo provozuje systémy založené na jiných, pro nás nevyužitelných technologiích," uvedl Neřold.
Podobnou odpověď zašle úřad podle Neřolda velvyslanci i k druhému bodu, který se týká podmínky zpoplatněných tisíce kilometrů. Od začátku roku 2020, kdy má nový provozovatel systém plně převzít, má být v Česku zpoplatněno na 2500 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Úřad proto nároky obsažené v podmínkách soutěže považuje za oprávněné, dodal mluvčí.
Tendr na provoz mýtného systému po roce 2019 vypsalo ministerstvo dopravy v polovině června, do 24. srpna mají zájemci o účast lhůtu na poslání přihlášek.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí v současnosti zhruba 1,5 miliardy korun ročně.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie, přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.
