Většina lidí je skeptická až kritická k praxi poskytování a využívání peněz z fondů EU. Naprostá většina občanů, osm z deseti, se domnívá, že ucházet se o pomoc z fondů EU je natolik administrativně náročné, že to mnoho zájemců odradí. Na středeční tiskové konferenci to řekl vedoucí analytik agentury STEM Stanislav Hampl. Průzkum, který si od agentury zadalo ministerstvo pro místní rozvoj, se uskutečnil mezi lety 2004 až 2006.
Většina lidí si podle výzkumu myslí, že ČR není schopna využívat mnoha možností, které jí fondy EU poskytují. Lidé se často domnívají, že informace o fondech EU nejsou konkrétní, věcné, jasné a srozumitelné.
Ředitel agentury STEM Jan Hartl poznamenal, že většina lidí stále vnímá EU někde v zahraničí, daleko v Bruselu, že se jich netýká. Lidé si podle něj musí uvědomit, že EU je jejich součástí a že se vyskytuje tady a teď. Podle průzkumu přitom více než polovina obyvatel EU důvěřuje, téměř dvě třetiny lidí by loni hlasovaly pro naše přistoupení k EU.
Nejvíce peněz z EU by mělo jít podle občanů na nezaměstnanost a do sociální oblasti. Dále do zemědělství, životního prostředí a venkova. Méně už si lidé myslí, že by se peníze měly použít na financování výzkumu či rozvoj cestovního ruchu.
Více než polovina občanů (57 procent) zná alespoň z doslechu strukturální fondy, což je v porovnání s předchozími lety vzestup. Dobrou orientaci v problematice fondů EU má však jen úzká skupina občanů, přesně devět procent.
Podle průzkumu se nejvíce o peníze z EU ucházejí neziskové organizace, až potom obce a kraje a nakonec podnikatelé. Více než třetina občanů podle průzkumu alespoň tuší, že na řízení záležitostí okolo fondů se podílí také regionální a místní samospráva a podniky. Necelá třetina lidí si vzpomněla na nějaký konkrétní projekt, či stavbu financovanou z EU. Nejčastěji se lidem vybaví dálnice či silnice.
Zájem o pomoc z EU projevuje více než polovina občanů (58 procent). V porovnání s předchozími lety však zájem lidí klesá. Nejvíce informací se lidé o EU dozvídají podle výzkumu z televize a z tisku. Brožury, letáky a internet oslovují asi pětinu občanů, méně než desetina získává informace z přednášek a školení. Internet používá každým rokem jako informačního zdroje o EU stále více lidí.
Foto: Leonhard Foeger
