Vláda schválila přijetí eura. Bez termínu

Vláda ve středu zveřejnila aktualizovanou strategii České republiky pro vstup do eurozóny, která oproti předchozím verzím neobsahuje možný termín přijetí eura. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Mirek Topolánek, podle něhož je ovšem původně navrhovaný termín přijetí společné měny v roce 2012 za určitých podmínek možné splnit.

Strategie, která za hlavní překážku ke splnění kritérií pro přijetí eura označuje špatný stav veřejných financí, byla podle premiéra projednána bez rozporů. Ministerstvo financí přitom původně prosazovalo stanovit termín pro přijetí eura na rok 2012. "Nakonec se i MF přiklonilo k tomu, že nebudeme dávat závazný termín, protože by to již bylo potřetí a podobný hazard a reputační riziko jsme se rozhodli neabsolvovat," uvedl Topolánek.

Na druhou stranu je podle premiéra původně navrhovaný termín možné splnit, ovšem při splnění programového prohlášení vlády. To počítá mimo jiné s provedením reformy veřejných financí nebo důchodů. "Strategii budeme projednávat a hodnotit každoročně," dodal Topolánek s tím, že vláda se k diskuzi o přijetí eura vrátí i v budoucnu.

Podle strategie jsou veřejné finance spolu s nízkou pružností ekonomiky, zejména trhu práce, rizikem pro fungování české ekonomiky v eurozóně. "Datum přijetí eura se proto odvine od vyřešení těchto problematických míst v rámci zásadní reformy veřejných financí a posílení pružnosti české ekonomiky," uvádí strategie.

Aktualizovaná strategie počítá do roku 2012 se snížením deficitu veřejných financí až k jednomu procentu hrubého domácího produktu. V letošním roce se bude schodek pohybovat kolem čtyř procent, přitom maastrichtská kritéria pro přijetí eura požadují maximálně tříprocentní deficit. Schválená reforma veřejných financí by měla příští rok deficit snížit pod tři procenta.

ČR plní závazky

Ostatní maastrichtská kritéria ČR podle strategie plní. Veřejný dluh se pohybuje kolem 30 procent HDP, zatímco EU povoluje 60 procent. Inflace je dlouhodobě na nízké úrovni a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb země rovněž plní. Do kurzového systému ERM II, kde se kurz koruny musí pohybovat ve stanoveném pásmu, hodlá ČR podle plánu vstoupit pouze na nezbytně nutnou dobu dvou let před přijetím eura.

Vedle strategie pro vstup do eurozóny má již ČR vypracován rovněž Národní plán zavedení eura. Ten obsahuje soubor převážně technických úkolů, které bude třeba splnit pro přijetí jednotné evropské měny. "Úkoly řazené do časové posloupnosti dokládají, že z logistického hlediska je nezbytné počítat alespoň s tříletým obdobím technických příprav," uvádí strategie.

Podle ní náklady spojené se zavedením eura nebudou hrazeny z veřejných peněz, ale každý je zaplatí sám. Z tohoto důvodu strategie považuje za nezbytné stanovit cílový termín tak, aby byl "dostatečně důvěryhodný a všichni zúčastnění měli možnost naplánovat vynaložení těchto nákladů efektivním způsobem". Česká republika chtěla původně do eurozóny vstoupit v roce 2010. Z nových členských zemí euro dosud přijalo pouze Slovinsko, a to letos.

Malta a Kypr plánují přijmout euro od roku 2008 a obdržely již souhlasné hodnocení evropských institucí. Slovensko chce euro od počátku roku 2009. V Maďarsku a Polsku dosud nebyl stejně jako v ČR termín pevně stanoven. Předpokládá se, že Polsko nepřijme euro dříve než v roce 2012, v případě Maďarska se neočekává jeho přijetí dříve než v roce 2014.

Bulharsko hodlá vstoupit co nejdříve do systému směnných kurzů ERM II. V případě Rumunska byl stanoven cílový termín pro zavedení jednotné měny na rok 2014.

Ilustrační foto: archiv