Švejnar, nebo Klaus? Otázka, jež trápí poslance, média, Šloufa a Weigla. A možná ještě několik temných eminencí, které se motají kolem politiků, lísají se jim do přízně a s touto přízní pak draze kšeftují. Tyto kšefty však zpravidla nejsou statisticky podchyceny - ekonomiku tedy v zásadě neovlivňuje, zda bude na Hradě Klaus, nebo Švejnar, ani to, jak se tam ocitnou.
Jediným významným zásahem do ekonomického dění, jehož se může prezident dopustit, je jmenování člena bankovní rady. Takový vyvolený pak tvoří jednu sedminu sboru, jenž rozhoduje, jak drahá česká měna bude. Jenže i takový vyvolený musí spíše než k potenciálním přáním prezidenta, který jej do funkce uvedl, přihlížet k aktuální makroekonomické situaci a výhledu.
Jistě, lze argumentovat, že Klaus - zvolí-li jej - bude směřovat spíše k jmenování radních, kteří jsou k euru zdrženlivější. Naopak Švejnar by v delším horizontu - radní se obměňují průběžně - vytvořil spíš euru fandící skvadru bankéřů.
Ale ani akademičtí ekonomové nemají v otázce přijetí jednotné evropské měny jasno. Pro jsou ti, kdo kladou důraz na vývozem tažený růst, proti přijetí eura (pro přijetí v nejzazším smysluplném termínu) zase ti, kdož míní, že koruna je nyní v nebývalé kondici a je škoda se jí zbavovat.
Oba tábory jsou schopné připravit fundovanou analýzu, jež jejich postoje podpoří. Takže i přetahovaná Klaus v. Švejnar vlastně poměrně přesně odráží akademickou debatu mezi ekonomy. Proti takovému stavu lze máloco namítat.
Takže klid. O kšeftech kolem volby se stejně patrně příliš nedozvíme. A i kdyby, dopad budou mít jen na úzkou mikroskupinku temných eminencí. Makroekonomiku nevychýlí ani předvolební obchody, ale ani figura, jež se nakonec na Hradě zabydlí.
Foto: archiv
