Do státního rozpočtu České republiky se v podobě daní dostane přibližně 35 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je srovnatelné množství jako například v Řecku, Británii či v Chorvatsku. Nejvyšší část HDP putuje v podobě zdanění do státního rozpočtu v Dánsku, v Belgii a ve Francii, kde je na daních vybráno 45 procent HDP.
Naopak nejnižší míra zdanění je v Litvě, v Bulharsku, v Rumunsku a na Slovensku, kde se do státního rozpočtu daňovým výběrem dostane méně než 30 procent DPH. Vyplývá to z zveřejněné analýzy České spořitelny.
Studie Evropské kanceláře ČS upozorňuje, že u původních členů EU jsou daně zpravidla vyšší než v nových členských státech. "Nejhrubším ukazatelem výše zdanění je poměr vybraných daní vůči místnímu HDP - tento indikátor ukazuje velikost státního rozpočtu a rozsah daňové soustavy," uvedla studie.
Z celkových příjmů státního rozpočtu Česka přitom podle studie připadá přibližně 67 procent na příjmy daňového typu. Z toho dvě pětiny připadají na příjmy z DPH, což je průměr EU.
Státní rozpočet ČR se ovšem podle studie velmi spoléhá také na nedaňové příjmy, kdy sociální pojištění představuje 33 procent z celkových příjmů.
Studie se také zabývala efektivitou výběru daní. V porovnání s velikostí ekonomiky není Finanční správa příliš velká, pohybuje se přibližně v polovině členských států EU. Finanční prostředky věnovány na výběr daní ale nejsou příliš efektivní, protože výběr sto korun stojí správu 1,3 koruny. To ji řadí na třetí nehorší místo v EU vedle Slovenska a Německa.
