Nárůst ceny elektřiny pro běžnou domácnost, která k vytápění svého bytu či domu nevyužívá přímotopy nebo akumulační kamna, se zřejmě bude pohybovat jen okolo 2,5 procenta. S odkazem na své propočty to píší Lidové noviny, podle kterých si tak běžná domácnost v příštím roce připlatí za elektřinu zhruba 200 korun. Nárůst způsobený vyšší výrobou energie z obnovitelných zdrojů bude zhruba z jedné poloviny kompenzován poklesem tržních cen takzvané silové elektřiny.
Že neregulovaná cena silové elektřiny poklesne, potvrdil největší dodavatel elektřiny, společnost ČEZ, a očekává to i místopředseda Energetického regulačního úřadu Blahoslav Němeček. Postará se o to konkurenční boj mezi dodavateli, kterých je i v případě domácností aktivních nejméně 15. "Kdo bude drahý, přijde o zákazníky, kteří utečou k levnějším dodavatelům," řekl Němeček.
Největší část celkových výdajů v případě malých odběratelů tvoří platby za distribuci a přenos elektřiny. Tyto složky koncové ceny může regulovat stát, zatímco trh se silovou elektřinou je plně liberalizován. Energetický úřad má závazný ceník vydat na počátku listopadu. Podle informací deníku by se však platby za distribuci a přenos neměly výrazněji měnit.
Vláda minulý týden schválila opatření, která mají omezit zdražení elektřiny pro podniky a domácnosti v příštím roce do 5,5 procenta. Zdražení elektřiny vláda omezí zavedením daně ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunečního záření a uvalením darovací daně na emisní povolenky. Dřívější odhady zdražení elektřiny kvůli rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu z těchto zdrojů hovořily o 12 procentech pro domácnosti a 17 procentech pro podniky.
Pokud by nezasáhla vláda a neomezila dopad obnovitelných zdrojů do ceny limitem 370 korun za megawatthodinu, zdražení by podle Lidových novin činilo přibližně 7,5 procenta.
