Výrobci a obchodníci nechtějí zálohy na plastové láhve

Výrobcům nealkoholických nápojů i obchodníkům se nelíbí nápad ministerstva životního prostředí zavést v České republice povinné zálohy na plastové láhve. Firmy tvrdí, že by kvůli tomu musely investovat několik miliard korun a obávají se i výrazného poklesu prodeje nápojů.

Ministerstvo životního prostředí podle Mladé fronty Dnes uvažuje o tom, že by podobně jako v některých evropských zemích zavedlo povinné zálohy na plastové láhve. Mluvčí ministerstva Karolína Šůlová listu řekla, že ministr životního prostředí Martin Bursík už v tomto duchu zadal vypracování právní analýzy. Další informace odmítla sdělit. Zálohy za PET láhve platí lidé například ve Skandinávii či v Německu.

Podle Svazu výrobců nealkoholických nápojů by si ale zavedení systému záloh na jednorázové obaly vyžádalo investice v řádu miliard korun a vedlo by ke zdražení těchto potravinářských výrobků. Náklady by podle svazu vedle producentů a obchodníků ze značné části nesl i stát, protože by musel vybudovat zúčtovací centrum pro evidenci. Systém označování a třídění zálohovaných láhví by byl rovněž provozně velmi nákladný, protože by se zvedly náklady na etikety, skladování a dopravu, podotkl výkonný tajemník svazu Zdeněk Huml.

Se zavedením záloh na plastové láhve nesouhlasí ani obchodníci. "Způsobilo by to značné problémy výrobcům nápojů i nám. Nejsme proto tomuto řešení nakloněni. V Česku navíc velmi dobře funguje systém sběru a recyklace těchto obalů, takže není důvod tyto zálohy zavádět," řekl například mluvčí maloobchodní společnosti Ahold Libor Kytýr.

Obchodníci by podle Kytýra kvůli zavedení záloh na umělohmotné láhve museli investovat do rozšíření a vybavení zázemí svých prodejen tak, aby mohlo pojmout více vratných láhví.
"V Německu zavedení záloh na umělohmotné láhve způsobilo obchodníkům velké problémy, a to i v oblasti hygieny," upozornil Kytýr. V umělohmotných láhvích totiž podle Kytýra často zůstávají zbytky například sladkých nápojů, které při delším skladování mohou kontaminovat prodejnu choroboplodnými zárodky.

Zálohování plastových nápojových láhví, ale také plechovek je v Německu letitou a solidně fungující praxí. I přes problémy v jejím zavádění, přes odpor výrobců a obchodu zákazníci záměr související s ochranou životního prostředí vesměs akceptovali. Spor se už nevede o to, zda obaly zálohovat nebo ne, ale nejnovější vystal kolem razantně se zvyšujícího podílu prodeje zálohovaných plastových láhví na jedno použití vůči obalům na vícenásobné plnění, což odborníci napadají z ekologických důvodů.

Svaz výrobců nealkoholických nápojů také předpokládá, že kvůli zvýšení cen i komplikacím, které by vracení zálohovaných jednorázových obalů pro spotřebitele představovalo, by klesla spotřeba, a tím i výroba balených vod a dalších nealkoholických nápojů. Řada podniků by pak musela propouštět, upozornil Huml.

Česko má podle něj zaveden osvědčený systém recyklace obalů a dosahuje v tomto směru rámci EU nadprůměrných výsledků, a to bez použití systému záloh. Náklady na recyklaci obalového odpadu v ČR patří mezi nejnižší v Evropě, uzavřel Huml.

"Je to nesmyslný návrh škodící tomuto státu, výrobcům, obchodníkům i spotřebitelům," komentoval pro nápad ministerstva životního prostředí Gabriel Slanicay, generální ředitel společnosti Linea Nivnice, která produkuje šťávy, nektary a nápoje v balení tetra-pak i PET.

Foto: Robert Sedmík