Při hledání práce začíná čím dál více převažovat praxe a znalosti nad vysokoškolským titulem. Absolventů vysokých škol je mnoho a firmy si při hledání zaměstnanců pečlivěji vybírají, neboť na jedno místo se jich často hlásí velký počet. Rozhodují především zkušenosti. Najít první zaměstnání po škole tak může trvat i měsíce a počet vysokoškoláků, kteří pracují mimo svůj obor, výrazně roste.
"Letos v létě přišlo na trh práce méně absolventů než v předchozích letech, ale to neznamená, že jejich situace je jednodušší. Roste totiž procento těch, kteří dlouhodobě nemohou najít první uplatnění," říká k problému marketingový manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Poměrně dobře jsou na tom absolventi technických oborů a IT specialisté či strojní inženýři. Přestože roste počet absolventů technických škol, jejich počet nestačí pokrývat rychle rostoucí poptávku firem. Ovšem absolventi zejména humanitních či ekonomických oborů jsou na tom stále hůře. Je jich nadbytek, často mají jen minimální praxi, a tak končí zcela mimo svůj obor a pracují jako recepční, barmani a podobně.
Zatímco v roce 2006 činil podíl absolventů, kteří dosažené vzdělání v práci neuplatňují či pracují zcela mimo svůj obor, kolem čtyř procent, v roce 2010 už to bylo 6,5 procenta vysokoškoláků. K růstu počtu těchto absolventů došlo v 10 z 13 oborových skupin, nejvíce v případě strojírenských oborů a v menší míře v případě zdravotnických, přírodovědných a humanitních oborů
Absolventi humanitních oborů měli podle studie Respekt z roku 2010 míru nezaměstnanosti 4 až 5 let po konci studia 4,8 procenta, v případě strojírenských oborů to bylo 3,4 procenta. Naproti tomu míra nezaměstnanosti v uměleckých oborech dosahovala hodnoty plných 16 procent, v případě přírodovědních oborů 12 procent a u zemědělských oborů 7,7 procenta. Naopak minimální problémy s nezaměstnaností měli absolventi zdravotnických a právnických oborů, kde byla míra nezaměstnanosti nižší než jedno procento.
Barmani s titulem
Jedním z důvodů je, že počet vysokoškoláků se za poslední dekádu zdvojnásobil. Zatímco v roce 2001 studovalo nějakou VŠ 204 tisíc Čechů, loni už jich bylo přes 400 tisíc. Navíc každoročně se postupně více rozevírají nůžky mezi tím, s čím z vysoké školy odcházejí absolventi, a tím, co od nich naopak při nástupu očekávají zaměstnavatelé.
"Euforie absolventů z let 2000 až 2008, kdy měli vysoké požadavky a mohli si více vybírat, je pryč. Přišla větší pokora a realismus. Musí často začínat od nuly a postupně si vybudovat pozici od nejnižších pracovních míst," dodává Halbrštát.
Že čerstvé i budoucí absolventy nečekají růžové zítřky, dokazuje i výrazně se snižující nástupní mzda. Průměrně si nyní říkají o šest tisíc méně něž před začátkem krize v roce 2008.
Výhodu ovšem v těžší situaci představuje větší zapojení mladých do sociálních sítí, kde si často přes své okruhy známých nějakou práci dokážou sehnat. Podle některých odhadů se až tři čtvrtiny pracovních míst obsadí prostřednictvím známých.
